Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sněmovnou neprošla protidluhová brzda. Proti byla sociální demokracie

  11:32aktualizováno  11:32
Česko nebude mít finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování. Sněmovna ve středu vládní ústavní předlohu neschválila. Pro třípětinovou většinu, potřebnou pro schválení ústavního zákona, v dolní komoře chyběly hlasy. Pro zákon nehlasovali sociální demokraté. Opatření proti zadlužování možná budou jen v běžném zákoně.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Rozpočtový výbor doporučil poslancům, aby ústavní zákon schválili ve znění pozměňovacího návrhu ODS, který do tohoto ústavního zákona zaváděl konkrétní parametry.

Ve výboru s tím souhlasilo ministerstvo financí a ve středu se pozitivně vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Proti návrhu se ale vyslovil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) s tím, že ústavní zákon má být obecný. Už předem řekl, že pokud návrh ODS projde, sociální demokraté zákon jako celek nepodpoří.

Finanční ústava

Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti by měl zakotvit dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP. Vzniknout by měla Národní rozpočtová rada, složená ze tří zástupců navržených Senátem, vládou a bankovní radou ČNB, která by na rozpočtovou kázeň dohlížela.

Poslanci sice v dílčím hlasování pozměňovací návrh ODS podpořili, ale při závěrečném hlasování pro ústavní zákon hlasovalo jen 75 ze 171 přítomných poslanců. Závěrečné hlasování rozdělilo vládní koalici. Členové dolní komory za ČSSD a TOP 09 se hlasování zdrželi, proti byli komunisté. Ze sociálních demokratů hlasoval pro zákon pouze ministr vnitra Milan Chovanec. Poslanci vládního hnutí ANO a KDU-ČSL zákon podpořili stejně jako občanští demokraté.

„Je mi líto, že jsme nenašli dohodu nad ústavním zákonem,“ komentoval výsledek hlasování Babiš. „Hlavním cílem úpravy je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky,“ uvedl ještě v rozpravě před hlasováním. Poznamenal, že Česko nemá finanční ústavu jako poslední země v Evropě, což kazí pohled na veřejné finance země. „Navrhovaný strop pro zadlužení je 55 procent hrubého domácího produktu, nyní je zadlužení asi 35,5 procenta,“ dodal.

Podle předsedy TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska obsah předlohy neodpovídá jejímu názvu. „Budeme mít ústavní zákon, který umožní vládě chovat se naprosto rozpočtově neodpovědně,“ řekl také ještě v rozpravě.

„Upínat naděje jen k podílu dluhu na HDP je do jisté míry pofiderní,“ řekl Jiří Dolejš (KSČM). „Většina evropských zemí maastrichtské kritérium pro hranici zadlužení 60 procent HDP hluboce nesplňuje. V evropském fiskálním kompaktu jsou jiné mechanismy,“ dodal.

„Je zvláštní, když vláda říká, že má nějakou prioritu, a nejsilnější vládní strana hlasuje proti,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Občanští demokraté si následně vzali hodinovou přestávku pro jednání klubu, aby se poradili, jak se postaví k rozhodování o běžném zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten má nyní přijít na řadu a do něj mohou prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslanci přesunout část navrhovaných opatření z neschváleného ústavního zákona.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.