Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Soare: mezi velké vinaře pomohli špunti

  16:01aktualizováno  16:01
Do kolotoče byznysu vrhlo vinaře Jindřicha Sobotu a technika Romana Žďárského dětské "šampáňo" Rychlé špunty a první avie plná vína z Moravy v roce 1991. To nakoupili za peníze, které Sobota dostal od babičky jako věno, a věřili, že si vystačí, když ročně prodají asi dvacet tisíc lahví.

Teprve Rychlé špunty, tehdy pod názvem Ollé, byly však trefou do černého.

"Vycházeli jsme z toho, že se tak lidově říká sektům. Zároveň se děti hovorově označují jako špunti. Přispívali jsme také na Foglarův film Rychlé šípy. A tak vznikl název pro dětské šampaňské," říká Jindřich Sobota.

Už na vysoké škole zkoušel sytit džusy prvními dostupnými stroji, ale nedosáhl kýžené trvanlivosti. Spolu se Žďárským pak všechny úspory věnovali na vývoj syceného dětského nápoje s dlouhou trvanlivostí.

Dvouleté bublinky
Půl roku spolu s firmou KOLI vymýšleli sycený nápoj pro děti bez chemických přísad, který vydrží dva roky.

"Zbytek vlastních a popůjčovaných peněz šel do reklamy. Vše bylo načasováno na konec roku. Bylo to hop nebo trop," vzpomíná Žďárský.

Reklama zabrala a začaly přicházet objednávky na zhruba tři sta tisíc lahví. Jenže začátkem listopadu jim jedna velká vinařská společnost řekla, že jim smluvené množství nestočí.

Večer se nad skleničkou oba zakladatelé Soare s osmi miliony dluhů rozhodli zkusit to sami. Za týden přestavěli ruční stáčecí linku, na které tehdy vyráběli Rychlé špunty vlastně nonstop.

"Vystřídalo se u nás na 240 lidí, převážně libereckých studentů všemožných národností, například z Mongolska. Na této ruční manufaktuře jsme stihli vyrobit jen polovinu objednaného množství," vzpomíná Žďárský.

"Rychlé špunty byla klasická ukázka zaplnění díry na trhu," říká šéf Globusu Petr Vyhnálek. Z dluhů rodině, přátelům a spřáteleným firmám se však rodinný podnik dostával až do roku 1994.

Rychlé špunty nestačily
Rychlé špunty však nestačily k tomu, aby se od začátku firma uživila.

"Tehdy nám pomohly dodávky všemožných pomůcek vinařům," říká Sobota. Filtry, etiketovací stroje nebo koštýře z jabloneckého skla jim udělaly dobré jméno, z čehož těží dodnes.

"Řada vinařů nám fandila, a když jsme začínali kupovat víno na sekty, neschovávali před námi to lepší," doplňuje Sobota.

Do obchodů výrazněji proniklo Soare se sekty a šumivými alkoholickými nápoji v roce 1995, o tři roky později pod značkou Soare Sekt. Přejít k takovému sortimentu umožnil ještě stále rodinnému podniku úspěch dětského šampaňského.

To v roce 1996 přejmenovali kvůli zvyšujícímu se exportu na Robby Bubble, dnes ho prodají v tuzemsku i zahraničí okolo tří milionů lahví. Rok předtím začaly námluvy Soare se zahraničními společnostmi, především německým Faberem.

Ten hledal partnera pro proniknutí na český trh. Zárukami pomohl Soare k úvěrům a firma rozjela i licenční výrobu sektů Faber z Německa a Ritter z Rakouska. Soare se později vrátilo k výrobě vlastních značek.

"Na německém zboží se nedal postavit trh, i když mělo marketingovou podporu," vzpomíná Sobota s tím, že to byla dobrá škola přežití.

"Ztratili jsme rok, kdy jsme energii mohli věnovat podpoře českých značek," dodává Žďárský.

Faber, významný světový výrobce sektů, se v roce 1997 stal součástí uskupení Schloss Wachenheim. Ten se o dva roky později stal vlastníkem poloviny přejmenované firmy Soare Sekt.

Vybočují hlavně nápady
Jablonečtí rozšiřovali své aktivity, hlavně v oblasti sektů. Jako jediní získali licenci na výrobu dříve známého a oblíbeného sovětského sektu Rossijskoe Igristoe nebo distribuci Freixenetu, španělské obdoby francouzského šampaňského.

Nárůst jeho prodeje pod taktovkou Soare počítají ve stovkách procent. Mezi klasickými víny se prosadili nápadem spojit velmi kvalitní odrůdová vína uznávaného vinaře Miloše Michlovského s etiketami na motivy obrazů Alfonse Muchy.

Lahve s motivy jeho obrazů, na jejichž využití získali licenci, jdou i přes vyšší cenu velmi dobře na odbyt. Dnes má Soare Sekt obrat přes čtyři sta milionů korun, vysazuje nové vinice a se šedesáti zaměstnanci prodá skoro dvanáct milionů lahví.

"Pochvala od přátel je fajn, ale sílu firmy ocení až nepřátelé. A ti proti nim bojují," hodnotí současného postavení Soare Sektu Vyhnálek.

Sobota a Žďárský mluví o společné firmě jako o více než desetileté permanentní práci. I Žďárského žena, Sobotova sestra, hlídala finance. Po dvanácti letech podnikání žijí pořád ve stejných družstevních bytech. I když přiznávají, že se konečně pustili do stavby vlastních domků.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Generální ředitel společnosti Vítkovice Jan Světlík je známý i jako milovník a...
Soud poslal Vítkovice Power Engineering do konkurzu

Společnost Vítkovice Power Engineering půjde do konkurzu. O přeměně z reorganizace rozhodl soud na návrh představenstva firmy. Vyplývá to z usnesení soudu...  celý článek

Vozíky si následně převezmou pracovníci vyskladňující zboží. Ti opět skenují...
Amazon přidá na hodinové mzdě desetikorunu. Vedoucí si polepší o 6 procent

Americký internetový prodejce Amazon zvýší v Česku od září nástupní mzdu o osm procent. Hodinová sazba se tak zvýší na 135 korun, vedoucím týmu stoupne o 5,9...  celý článek

Ředitel společnosti Spak Sušice Tomáš Froyda. (16. prosince 2016)
Sušický kečupář Spak nemá dost lidi, některé výrobky škrtne

Zatímco zájem o dresinky klesá, kečupům Spak se daří. Nyní však firma plánuje nabídku zúžit. Důvodem je nedostatek personálu, se kterým se firma potýká.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.