Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koalice dohodla DPH 10 procent na léky, knihy, pleny i dětskou výživu

  14:44aktualizováno  20:55
Vládní koalice se dohodla na desetiprocentní sazbě DPH od ledna 2015 na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu, řekl premiér Bohuslav Sobotka po čtyřhodinovém koaličním jednání na Úřadu vlády. Koaliční dohodu potvrdili zástupci ANO i KDU-ČSL.

Premiér Bohuslav Sobotka ustupuje od své původní představy třetí sazby DPH 5 procent. Akceptuje Babišův návrh 10 procent DPH. | foto: ČTK

Sobotka tak ustoupil od své původní představy, že by třetí sazba daně z přidané hodnoty, ve které by se měly objevit léky, knihy, dětská výživa či dětské pleny, klesla až na pět procent. Kývl na návrh ministra financí Andreje Babiše, že by to mělo být deset procent.

Naopak nesouhlasí s tím, aby se hýbalo se sazbami 15 a 21 procent. "Dokázal bych si představit, že bychom ji snížili až na pět procent, ale deset procent je slušný a rozumný kompromis," řekl Sobotka ještě před koaličním jednáním.

Podle Sobotky by měl teď ministr Babiš dohodu koalice zapracovat do připravovaného rozpočtu na příští rok. "Schodek by neměl překročit tři procenta HDP," řekl premiér. Podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka se jeho hnutí stále kloní k tomu, že by schodek rozpočtu v příštím roce neměl překročit sto miliard korun. Pikantní na koaličním jednání o rozpočtu bylo, že se ho neúčastnil ministr financí, který je na zahraniční dovolené.

Lidovci: Zvýšit slevu na dani na druhé dítě o 500 korun měsíčně

"Z našeho pohledu není zásadní, jestli schodek bude sto, nebo 95 miliard korun," řekl místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci přišli na jednání s tím, že by se sleva na dani na druhé dítě měla zvýšit o 500 korun měsíčně, u třetího a dalšího dítěte o 900 korun. Ministerstvo financí zatím počítá s tím, že by nárůst slevy na druhé a další dítě byl o stovku měsíčně.

"Konkrétní částky budou stanoveny při jednání o rozpočtu na příští rok. Vítáme snížení daňového zatížení pro rodiny s dětmi," odvětil na dotaz iDNES.cz premiér Sobotka. "Tímto požadavkem byla zahájena diskuse na toto téma, ale ctíme podepsané dohody," uvedl šéf hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

O tom, že Babiš navrhuje třetí sazbu DPH deset procent, informovala úterní MF DNES s odvoláním na dokument ministerstva financí pro Evropskou unii, takzvaný Konvergenční program (více zde).

"Další změny v sazbách nejsou hodnoty koalice a myslím si, že by měly takové dopady, že si to nemůžeme dovolit," uvedl premiér k tomu, že podle Babišova dokumentu by současné sazby 15 a 21 procent mohly zároveň klesnout o jeden procentní bod, tedy na 14 a 20 procent.

"Kromě snížení DPH musíme najít také peníze na valorizaci penzí, na zvýšení plateb do systému zdravotní péče, zvýšit peníze na posílení investic do dopravní infrastruktury," zdůraznil Sobotka. Právě v kontextu toho považuje za správné zachování sazeb DPH 15 a 21 procent a zavedení třetí, desetiprocentní sazby.

Největší zdravotní pojišťovna už spočítala, jaký dopad by pro ni snížená sazba měla. "Pokud se nezmění současné úhradové mechanismy, mohla by očekávaná úspora díky snížení DPH u léků představovat pro VZP cca 1,1 až 1,3 miliardy korun," uvedl pro iDNES.cz mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Tiskoviny nezlevníme, není to v koaliční dohodě, řekl premiér

Součástí zavedení třetí sazby DPH, které připravuje koalice, ale podle Sobotky rozhodně nebudou tiskoviny, i když v dokumentu jsou podle MF DNES uvedeny. "Z hlediska rozpočtového se musíme soustředit na ty věci, které jsou součástí koaliční smlouvy," řekl iDNES.cz Sobotka. A v koaliční smlouvě tiskoviny nejsou. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka by byl Babiš ve střetu zájmů, pokud by nižší sazbu daně z přidané hodnoty na tiskoviny požadoval.

Babišův Agrofert koupil loni společnost MAFRA, do níž kromě iDNES.cz patří i deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny, pro něž by snížení daně z přidané hodnoty na tiskoviny bylo výhodné.

Bělobrádek na tiskové konferenci po jednání vlády zopakoval stálý požadavek KDU-ČSL, který se dostal i do koaliční smlouvy, že kromě léků a knih musí být snížena i daň na nenahraditelnou dětskou výživu, čímž se míní sunar, a na dětské pleny. Na tom se pak večer koaliční strany shodly.

Pro nižší daň na pleny Česká republika nemá vyjednanou výjimku u Evropské unie. Podle Bělobrádka je však možné tuto věc v Česku schválit a pak na evropské úrovni jednat o možnosti výjimky pro všechny členské státy unie, které ji zatím nemají. A přesně na tom se koalice večer dohodla. Sobotka po koaličním jednání řekl, že nižší daň na pleny vláda v parlamentu prosadí i bez dohody s Evropskou unií. A výjimku bude chtít vyjednat dodatečně.

Jednání o daních bude součástí přípravy státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí předběžně navrhuje se schodkem sto miliard korun. Podle premiéra Sobotky i podle politiků KDU-ČSL ale není tento návrh definitivní. Až z další diskuse koalice vzejdou základní čísla rozpočtu a pak i návrh rozdělení peněz pro jednotlivé resorty.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.