Rozpočet obce je šestkrát menší než suma, kterou měla zaplatit.
V podobné situaci jako tisícové Konstantinovy Lázně je minimálně každá desátá obec v tuzemsku.
Jen za letošní půlrok dorazil na ministerstvo financí rekordní počet 600 žádostí o prominutí dluhů, což je o dvě stě více než za celý loňský rok. Drtivé většině obcí se žádosti vyplatily. Dluhy za 1,7 miliardy z celkových dvou miliard korun jim úředníci odpustili.
Odpouštění se týká jen případů, kdy obec dostala od státu dotaci a finanční úředníci při kontrole dospěli k tomu, že nesplnila podmínky a má peníze vrátit. Včetně penále, které narostlo do rozměrů často větších, než byla dotace.
"Při formálním porušení podmínek dotace, jako je třeba nedodržení přesného termínu kolaudace, se uplatní jistý stupeň benevolence, když se ale použijí prostředky na něco jiného, pak se nepřipouští diskuse," říká k odpouštění Radek Němeček z ministerstva financí.
Starostové si nyní mohou říci, že stát je vůbec nejlepší věřitel. Zatímco Konstantinovy Lázně, Turnov, Velký Osek a stovky dalších obcí si od dluhů díky státu oddechly, Rokytnici nad Jizerou a do budoucna i Smržovce a dalším, které se zadlužily jinde, nezbývá než prodat skoro všechen majetek.
Ministerstvo financí vysvětluje nárůst žádostí o odpouštění hlavně větším počtem kontrol finančních úřadů v posledních letech. Od roku 2001 měli kontroloři v ruce na obce větší bič, když zjistili jakékoli pochybení. "Finanční úřad musel sankcionovat v plné výši a žádat vrácení celé dotace," vysvětluje Marie Frantová z ministerstva financí.
"Řekli, že nám chybí formulář RA 80 a musíme vrátit dotaci, kterou jsme dostali na výstavbu bytového domu, a k tomu penále," vzpomíná starosta Velkého Oseku u Kolína Jiří Otta na výsledky loňské kontroly finančního úřadu. Celkem šlo o téměř 11 milionů korun, které už je však díky ministerstvu netíží.
Finanční úředníci si "marnost" své práce dopředu uvědomovali. "Ministerstvo financí často placení obcím promíjelo, protože je bralo tak, že jde o neziskové subjekty," říká Maria Haberová z finančního úřadu v Semilech. Hned však dodává: "Obce byly z minulé doby vždy zvyklé, že když nebyly peníze, nějak se jim dluhy smazaly."
"Je to trochu návod k morálnímu hazardu. Může vzniknout povědomí, že obce nemusejí nic dodržovat, když se odpouští a mění se pravidla," říká i bývalý ministr financí, nyní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Právě on byl u toho, když se od roku 2001 pravidla pro dohlížení nad obcemi a pro využívání dotací zpřísnila. "Tenkrát byl velký strach ze zadlužování obcí, které narůstalo. Objevovala se řada případů a nebyl mechanismus, jak zadlužení obcí hlídat," vysvětluje exministr.
Ten v podstatě neexistuje dodnes, bankrot obce není možný. Ministerstvo od letoška kontroluje, zda dluhy obce nepřekročí třetinu jejích příjmů. Pokud ano a starosta s tím nic neudělá, nemusí dostat od státu peníze.
Na druhou stranu se po vlně stížností obcí na přísné finančníky od ledna změkčily sankce při nedodržení podmínek dotací. Když půjde o něco méně závažného, sankcí je nejvýše pět procent hodnoty dotace, ne celá jako předtím.
"To ale platí až pro peníze poskytnuté letos, takže se to projeví na kontrolách teprve za několik let," říká Frantová. Pak lze čekat, že klesne i počet žádostí o prominutí dluhů.
