"Například na důchodový výměr se pak nebude čekat půl roku jako nyní, ale výrazně kratší dobu," dodává. Sociální pojišťovna by měla také zajistit důslednější kontrolu odhalující zneužívání především nemocenských dávek.
|
Propad sociálního pojištění | ||
| Rok | stávající podoba | sociální pojišťovna |
| 1993 | 6,4 | * |
| 1994 | 14,3 | * |
| 1995 | 10,2 | * |
| 1996 | 6,4 | * |
| 1997 | -4,3 | * |
| 1998 | -11,1 | * |
| 1999 | -20 | * |
| 2000 | -20 | * |
| 2001 | -37,2 | -37,2 |
| 2002 | -41,9 | -53,5 |
| 2003 | -45,2 | -61,1 |
| 2004 | -48,5 | -63,6 |
| 2005 | -52,8 | -68,9 |
| 2006 | -64 | -70,6 |
| Pozn. u let 1999 až 2006 jde o odhad Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí | ||
Snaha osamostatnit sociální platby má přitom v parlamentu velkou šanci na úspěch, objevuje se totiž i v programech KDU-ČSL a Unie svobody. Tyto strany mají v parlamentu dostatek hlasů, aby změnu prosadily.
Návrh ministerstva práce počítá s tím, že založení nové instituce stáhne sociální pojištění ještě do hlubších deficitů, než kdyby se žádné změny neodehrály.
Samotný vznik pojišťovny bude stát bude podle vládního návrhu stát už v roce 2001 přibližně 13 miliard korun.
Propady v sociálním pojištění, které do ztrát táhnou hlavně důchody, budou ovšem podle nového scénáře s pojišťovnou ještě vyšší, než kdyby sociální platby zůstaly součástí státního rozpočtu. Podepíší se na tom hlavně rezervní fondy, které bude muset samostatná pojišťovna vytvářet, a nemalým dílem také administrativní náklady.
Již v roce 2002 budou například výdaje na administrativu nové instituce o 1,5 miliardy korun vyšší než ve stávajícím systému, v dalších letech pak stále porostou. "Chceme, aby systém hladce pracoval a nabídl lidem kvalitní servis. A to něco stojí," hájí vyšší náklady Rusnok.
Právě vysoké náklady na provoz pojišťovny však v parlamentu mohou narazit na odpor opozice. "Myšlenku oddělení sociálních plateb podporujeme. Rozhodně však nesouhlasíme s žádným růstem nákladů na administrativu," míní Josef Janeček, odborník na sociální oblast z KDU-ČSL. Podobný názor zastává rovněž Unie svobody.
Státním financím tedy nová sociální pojišťovna nijak neodlehčí. "Samotná sociální pojišťovna bez penzijní reformy nic neřeší. Celý sociální systém zabředne do hlubokých schodků. Roste podíl lidí důchodového věku, množí se předčasné penze," varuje ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
Analýza ministerstva práce došla k závěru, že při současné podobě penzijního systému by sociální pojišťovnu vytáhlo z deficitů jedině zvýšení sociálního pojištění až o 6,9 procenta. To by znamenalo že zaměstnanci by odváděli z každé vydělané stokoruny až čtyřicet korun. Rusnok však včera řekl, že jeho úřad zatím o žádném zvýšení nepřemýšlí.
