Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří solární arbitráž se rozdrolila na sedm sporů, firmy bojují zvlášť

  3:49aktualizováno  3:49
Obří arbitráž investorů do fotovoltaiky se rozdělila na sedm menších sporů. Pozice Česka se tak značně zlepšila. Individuální spory jsou totiž pro firmy mnohem nákladnější než společný postup. Stát chce navíc najmout lepší právníky.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Provozovatelé fotovoltaických elektráren už proti Česku nevedou jeden velký spor, ale sedm malých. Ministerstvu financí se podařilo rozbít solární arbitráž, kterou v květnu minulého roku nastartovalo sdružení International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC) spojující několik zahraničních firem.

Investoři chtějí docílit odškodnění za zavedení takzvané solární daně z výnosů solárních elektráren. Nyní se však jejich pozice zhoršila.

"Ministerstvu financí se podařilo prosadit, že deset zahraničních investorů, kteří společně zahájili arbitráže proti České republice a kteří vystupovali jako členové sdružení IPVIC,  bude muset své nároky uplatnit v celkem sedmi samostatných rozhodčích řízeních," uvedl Radek Ležatka z tiskového odboru Ministerstva financí, který to zároveň označil za procesní úspěch úřadu. Tajemník IPVIC Frank Schulte informaci potvrdil, blíže to však nechtěl komentovat.

Pro Českou republiku se tím zvyšují šance, že solární daň u Stálého rozhodčího soudu v Haagu nakonec obhájí. Individuální spory jsou totiž pro firmy mnohem nákladnější než společný postup.

Česká republika je přitom v mezinárodních arbitrážích poměrně úspěšná a investoři tak riskují, že v případě neúspěchu budou muset hradit i náklady státu.

Z IPVIC přitom už někteří členové odešli. Předseda představenstva pátého největšího vlastníka fotovoltaických panelů, skupiny REN Power CZ, Miroslav Tvrzník nedávno pro týdeník Ekonom uvedl, že společnost ze sdružení vystoupila a žádné další právní kroky proti státu nechystá.

Stát hledá nové právníky. Ti současní jsou moc drazí

Za tři roky existence 26procentní solární daně se na ní do rozpočtu vybralo přes 18 miliard korun. Letos však daň poklesla na deset procent, a počítá se proto jen s 2,1 miliardy.

Není přitom jasné, o kolik peněz při sporu s investory ve skutečnosti jde. Původně se počítalo s 1,5 miliardy, exministr financí Jan Fischer mluvil o 3,3 miliardy korun, někdejší  vedoucí oddělení Mezinárodní ochrany investic Radek Šnábl dokonce o stovce miliard. To by podle právníků mohlo hrozit v případě, pokud by investoři v prvním sporu uspěli a inspirovali tak další firmy.

Fischer přitom Šnábla v srpnu minulého roku odvolal a spolu s ním odešly i tři referentky, které na solární arbitráži pracovaly. Nové vedení ministerstva se chce navíc zbavit i právníků, kteří stát ve sporu dosud zastupují. Podle Ležatky byli totiž vybráni bez soutěže a úřad není spokojen s finančními podmínkami v uzavřených smlouvách. "V souvislosti s těmito smlouvami se jedná za loňský rok o náklady ve výši 13 milionů," podotkl Ležatka.

Stát se proto nyní chystá právní služby přesoutěžit. Kolik by mohl spor v budoucnu ještě stát, úřad zatím nevyčíslil. Počítá, že pomoc externích právníků bude potřebovat ještě minimálně tři roky.

Zatím však stát proti solárníkům stále hájí šest právníků z kanceláří Squire Sanders, Matrix Chambers a Weil, Gotshal & Manges. Ti se k možnému ukončení spolupráce s ministerstvem nechtěli vyjadřovat. "S odkazem na povinnost mlčenlivosti advokátů nemůžeme bohužel na vaše dotazy odpovědět," reagoval Radek Janeček, partner pražské pobočky Squire Sanders.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.