Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajemný solární park u brněnského letiště je na prodej. Řešila ho i BIS

  18:30aktualizováno  18:30
Čtvrtá největší solární elektrárna v Česku je na prodej. Nabídky se pohybují kolem půl miliardy korun. Zájem měl podle informací MF DNES i Tomáš Pitr. Jihomoravský hejtman Michal Hašek ve věci penězovodů oslovil i Bezpečností informační službu. Sám Hašek přitom elektrárně kdysi požehnal.

Brněnské letiště. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zatímco se na jižní Moravě dojednává koalice, která dost pravděpodobně smete dosavadního hejtmana Michala Haška (ČSSD), v tichosti se v kraji finalizuje také jeden z největších obchodů v solárním byznysu. Podle několika zdrojů MF DNES se totiž prodává solární elektrárna u krajského letiště v Brně, která je čtvrtá největší v České republice.

Prodej i vlastní stavbu přitom obestírá řada nejasností. Solární elektrárna vznikla na čtyřiceti hektarech krajských pozemků v roce 2009 krátce poté, co se Hašek poprvé stal hejtmanem. Ačkoliv solární park má obrat kolem 320 milionů korun za rok, kraj z toho nemá ani korunu. Navíc vznikl díky tomu, že Hašek nechal radní schválit čestné prohlášení, kterým se kraj za fungování elektrárny na svých pozemcích zaručuje.

Ručení kraje pak posloužilo při získávání miliardového úvěru, za který soukromníci sdružení pod společnost Brno Solar Park elektrárnu postavili. Proč kraj soukromý byznys garantoval, hejtman vysvětlit nedokázal. „Asi nás o to požádalo letiště. Úředníci nám připravili stanovisko a rada o něm hlasovala. Je to standardní záležitost,“ řekl už dříve Hašek.

Neprodáváme. Ale prodávají

Zjistit podrobnosti o nynější transakci přitom není jednoduché. „Musím se omluvit, nemohu komentovat názory akcionářů,“ odepsal šéf představenstva Brno Solar Park Theodor Dvořák.

Solární hříchy z roku 2009 dohánějí ČEZ. Elektrárnu postavil narychlo

V energetice není žádný nováček. V roce 1999 se stal generálním ředitelem největší energetické společnosti ČEZ. Když pak po dvou letech odcházel, nové vedení firmy na něj podalo trestní oznámení kvůli uzavření údajně nevýhodných smluv za miliardy. Policie však tehdy nic problematického nezjistila. Exšéf státní energetiky na přelomu tisíciletí přečkal i dvě bomby, které na něj kdosi nastražil. Dvořák také působil jako klíčový lobbista spojený s britskou firmou BAE, kterou policisté vyšetřovali ohledně pokusů uplatit politiky v zakázkách na stíhačky Gripen. Prokázáno mu však nebylo nic.

A ještě jinak než Dvořák reagovala na dotazy ohledně prodeje solární elektrárny společnost Letiště Brno, která už v roce 2004 získala do pronájmu na 50 let krajské letiště a spolu s ním i pozemky, na kterých dnes solární elektrárna stojí. Ve firmě Brno Solar Park vlastní podle loňské výroční zprávy největší podíl 40 procent. „Sdělujeme, že společnost Letiště Brno solární elektrárnu neprodává a její prodej neřeší,“ odpověděl krátce na dotazy šéf představenstva Letiště Brno Jiří Filip.

Informace MF DNES však hovoří jinak. Prodej je oficiální. Mandát na něj získala od všech akcionářů auditorská společnost Deloitte. A obchod došel až tak daleko, že zájemci už podali nabídku. „Ano, můžu potvrdit, že jsme nabídku podali. O solární elektrárnu máme zájem,“ potvrdil MF DNES šéf investiční společnosti DRFG David Rusňák s tím, že další podrobnosti sdělovat nechce. Jde o horké zboží, protože ač je elektrárna vystavěná za 1,7 miliardy korun ještě pořád zatížena vysokým úvěrem, jakmile ho splatí, bude doslova strojem na peníze.

Firmu Brno Solar Park tvoří tři elektrárny, které se do provozu dostávaly postupně – první část byla dokončena 31. prosince 2009 a má instalovaný výkon 8,1 MW, další 1. září 2010 s výkonem 7,6 MW a poslední 25. října 2010 s výkonem 5,5 MW. Celkem jde tedy o 21,2 MW.

BIS v akci

Podle odhadů lidí ze solární branže by elektrárna o podobném výkonu mohla ročně vyrobit zhruba 18,5 milionu kilowatthodin. Podle toho by solární park u brněnského letiště mohl v průměru každoročně vyrobit elektřinu v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. Tuto cenu mají české soláry zajištěnou na 20 let, takže jde o zcela bezpečný byznys.

Otevírání obálek s nabídkami se odehrálo už těsně po prázdninách. A od té doby zájemci čekají na to, kdo nakonec dostane příležitost lány solárních panelů koupit. Poslední termín uplynul s koncem září. Nabídky se pohybují kolem půl miliardy korun. Kde se prodej od té doby zasekl, Deloitte MF DNES nesdělila. „Klientské vztahy komentovat nemůžeme,“ uvedl mluvčí společnosti Lukáš Kropík.

Solární déjà vu. ERÚ bez „papíru“ z Bruselu nepustí 40 miliard

Některá jména, která v souvislosti se zájemci zaznívají, donutila i samotného Haška, aby si „kryl záda“. Jedním z těch, kteří se o koupi zajímali, je totiž podle zdrojů Tomáš Pitr, který si odpykal trest za daňové podvody. A i Hašek si uvědomil, že to může být u zařízení, které stojí na pozemcích mezinárodního letiště, problém.

„Protože se objevily spekulace o prodeji solárního parku, já jsem se písemně obrátil na ředitele bezpečnostní a informační služby a žádal jsem, aby BIS z pohledu bezpečnosti prověřovala aktuální transakce spojené se solární elektrárnou. To je maximum. Nemůžeme vstupovat do jednání mezi soukromými subjekty,“ uvedl Hašek po dotazech před třemi měsíci. Kam od té doby tajná služba proslulá tím, že svou činnost nekomentuje, dospěla, Hašek nyní neřekl. „BIS se podnětem zabývala, zjištění mi nepřísluší komentovat,“ uvedl dosluhující hejtman.

Není to ale poprvé, co elektrárnu úřady prověřují. Patřila k těm, na něž v roce 2013 podal žaloby Energetický regulační úřad. Ten prověřoval, zda ho zástupci žadatelů o licenci neuvedli v omyl, především co se dokončenosti elektráren a jejich schopnosti dodávat do sítě energii týče. Od toho se odvíjejí výkupní ceny, které elektrárny za vyrobenou energii inkasují. Policie však vyšetřování podle něj nakonec odložila.

Komu potečou peníze z prodeje, není úplně jasné. Letiště i solární elektrárnu vlastní složitý propletenec firem, který ještě nedávno končil na Kypru a v Panamě. Jen jména dohledatelná z veřejných zdrojů, která jsou spojena se solární elektrárnou, působí jako přehlídka jihomoravské smetánky. Deset procent akcií ještě nedávno vlastnil šéf Svazu vinařů Tibor Nyitray, elektrárnu stavěla mamutí stavební firma OHL ŽS, které ještě donedávna šéfoval Haškův ekonomický poradce Michal Štefl. Že by v elektrárně měl podíl, pro MF DNES odmítl. Jeho syn ve vedení jedné z propojených firem seděl.

Ale ve výčtu jsou i problematičtější jména. Před lety se krátce v orgánech firem mihl i později zavražděný expolicista Michal Tofl, kterému potom soudy přiřkly založení gangu vydírajícího podnikatele. A hned po založení Brno Solar Parku byl předsedou dozorčí rady Daniel Tetzeli, který se později zviditelnil jako Pitrův advokát. Dnes je sám obžalovaný z daňových úniků.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.