Vydávání povolení pro nové elektrárny je zastaveno, chystá se radikální snížení výkupních cen a do hry o slunce se vkládají velcí hráči včetně ČEZ. Ale unikátní příležitost k snadnému výdělku už nikdo nedožene. V Česku se loni totiž sešlo několik faktorů, které z fotovoltaiky udělaly nejlukrativnější možnost výdělku pro kohokoliv od dob kuponové privatizace.
"Po prolomení patentu na výrobu polykřemíku naběhlo mnoho nových výroben. Do toho přišla krize, která snížila ceny ve všech odvětvích. A po prudkém omezení španělského trhu najednou nastal přechodný přebytek panelů," popisuje šéf České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromír Řehák.
Ceny panelů během jednoho roku spadly asi o třetinu. Už tak velkorysé výkupní ceny jen o pár procent. Výsledek? Pokud někdo loni dokázal dokončit a připojit půlmegawattovou elektrárnu, stálo ho to kolem šedesáti milionů a většinu z nich mu půjčila banka.
Patent skončil, ceny spadly a rozjela se výroba
Pokud nezkrachuje stát nebo se v Česku radikálně nezmění klima, bude mít v roce 2029 na svém kontě před zdaněním minimálně 140 milionů. Jeho průměrný měsíční hrubý plat (při započtení investice) v následujících dvaceti letech bude 333 tisíc korun. To je o polovinu víc, než bere český prezident. I kdyby platil bance za půjčené peníze nadstandardní úrok, stejně bude brát víc než hlava státu.
Poděkovat může úředníkům a politikům, kteří naprosto zaspali. Ti už totiž v roce 2008 tušili, že se k solárnímu boomu schyluje. Obří rozmach fotovoltaiky začínal dělat problémy Španělsku, které platilo za zemi slunci zaslíbenou. "Solární panely jsou dnes mnohem výkonnější, a tak by výkupní cena elektřiny měla jít dolů," uvedl před dvěma lety šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.
Zákon, podle kterého se nesmí výkupní cena snížit o víc než pět procent ročně, funguje dodnes. Kvůli tomu platí štědrá podpora i letos a neregulovatelné připojování elektráren zastavila až před pár týdny státní firma ČEPS, která spravuje tuzemskou elektrizační soustavu. Argumentovala ohrožením sítě.
Jak budou vypadat podmínky pro připojování dalších elektráren, až stop stav skončí, se dá jen odhadovat. Podle některých zdrojů se nejprve znovu spustí povolování malých "domácích" elektráren. U těch velkých se pak mluví o přísnějších pravidlech pro rezervování potřebné kapacity, neoficiálně především o výkupní ceně.
Poslanci solární boom zaspali
Poslanci minulý týden poslali do posledního kola jednání novelu zákona, která by umožnila radikální snížení výkupní ceny. Pokud ale zákon projde v mírnější variantě, ještě celý příští rok bude solární byznys velmi atraktivní.
"Zastavení povolování je částečně politickým rozhodnutím. Myslím si, že do konce roku bude ČEPS trvat na blokaci dalších povolení, tak aby nebylo možné připojit větší množství elektráren za současné výhodné ceny," řekl MF DNES zdroj obeznámený s průběhem jednání.
Problém regulace fotovoltaiky je, že než se úředníci rozhoupou, jsou desítky elektráren v provozu. Postavení průměrně velké solární elektrárny se dá od první žádosti po připojení zvládnout do roka, sama stavba je otázkou týdnů.
Návratnost investice se nyní pohybuje podle některých odhadů až kolem pětileté hranice, oficiální odhady České fotovoltaické průmyslové asociace mluví o asi osmi letech. Podle regulátora solární boom skončí, až se podaří návratnost vrátit nad jedenáctiletou hranici. V tu chvíli skončí éra zaslíbená středně velkým investorům a začne jít o každou korunu v nákladech.
Budoucnost patří obrům
To nahraje i domácímu energetickému obrovi ČEZ. "Nejsme tolik vázáni na výkupní ceny. Jsou pro nás důležité, ale na rozdíl od menších subjektů, které využily mimořádné situace v loňském roce, nejsou klíčové," uvedl mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier.
Energetický gigant nástup fotovoltaiky zaspal. "Do letošního roku máme instalace v řádu desítek megawattů," připustil mluvčí. Dosud největší tuzemská firma Energy21 loni měla v provozu elektrárny celkem se šestadvaceti megawatty výkonu. Pro srovnání – Temelín má výkon zhruba 2 000 megawattů.
ČEZ nicméně pracuje na třicetimegawattovém poli solárních panelů u jihočeského Ševětína a zajímá se i o investici do obřího solárního parku ve vojenském prostoru u středočeských Milovic. Tamější elektrárna by mohla mít výkon až kolem šedesáti megawattů a byla by jedna z největších v Evropě.
Zaspal stát při regulaci solárních elektráren?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 16. března 2010. Anketa je uzavřena.
