Vyplývá to z plánů na zmírnění hrozícího zdražení elektřiny kvůli "přemnoženým" solárním elektrárnám. Stát na jejich příjmy uvalí novou 26procentní daň. Ministerstvo financí chce navíc prosazovat taková opatření, aby cena elektřiny nestoupla o víc než pět procent.
"Zvláštní odvod ve výši 26 procent by neměl ovlivnit garantovanou návratnost investice do fotovoltaiky patnáct let," říká Ladislav Minčič, náměstek ministra financí (ODS). Zdanění by se netýkalo střešních panelů pro domácnosti, ale až zdrojů větších než 30 kW instalovaného výkonu. Zároveň by se týkalo jen elektráren uvedených do provozu v roce 2009 a 2010.
Ministerstvo financí se podle Minčiče domnívá, že by měla být přijata taková opatření, aby byl hrozící růst cen elektřiny vstřebatelný pro domácnosti i firmy a pohyboval se do pěti procent. "Pokud jsou správné výpočty ERÚ, vychází zdražení pro firmy o zhruba 17 procent. Každé procento přitom představuje víc než miliardu korun," upozornil náměstek.
Solárníkům se daň nelíbí. "Zdanění je podraz na všechny strany, na provozovatele elektráren i na banky. Ve chvíli, kdy se tak razantně sníží výnosnost projektu, může to některé provozovatele přivést k bankrotu," myslí si Tomáš Korostenský, spolumajitel solárních elektráren o celkovém výkonu 10 MW.
Sociální demokraté přišli dokonce se zdaněním až 50 procent odstupňovaným podle doby spuštění elektrárny. Finance prosazují kvůli zjednodušení jednu sazbu. Odvody pak budou moci fotovoltaici uplatnit jako daňový náklad.
Podle Minčiče by mechanismus fungoval následovně: odvod by vybírali distributoři a každý měsíc ho odváděli do státního rozpočtu, podobně jako dnes DPH. Za elektřinu by přitom zákazníkům účtovali méně. Ze státního rozpočtu by se pak distributorům posílala kompenzace z vybraných odvodů.
Zpátky na patnáct let
Když se zavedla podpora energie z obnovitelných zdrojů, počítal zákon s návratností investice do fotovoltaických panelů v délce 15 let. Podle toho nastavil také výkupní ceny solární elektřiny. Jenže v roce 2008 začaly fotovoltaické technologie dramaticky zlevňovat, takže se investice vrátila majitelům za polovinu původní doby.
Špatně nastavené výkupní ceny udělaly ze slunce atraktivní byznys, a nastal boom. Jen letos se připojilo do sítě přes 6 500 elektráren z celkových 10 670, aby dosáhly na tučnou výkupní cenu přes 12 korun za vyrobenou kilowatthodinu.
Garantovaná výkupní cena se má příští rok snížit na polovinu, zároveň ustane podpora zdrojů nově postavených na polích. Pro všechny majitele solárních elektráren bez výjimky také skončí šestileté daňové prázdniny.
Vláda počítá s tím, že by zdanění mohlo přinést státní pokladně více než čtyři miliardy korun ročně.
"Zdanění příjmů otřese důvěryhodnost země v očích investorů a příště možná dají přednost investicím v zahraničí," varuje spolumajitel 15megawattové elektrárny, který si nepřál být jmenován.
Ještě víc peněz, kterými chce vláda pokrýt hrozící zdražení elektřiny, má Česko získat prodejem emisních povolenek, které loni politici přislíbili firmě ČEZ a teplárenským podnikům. Podle ministra financí Miroslava Kalouska, který s návrhem přišel, by mohl roční výnos představovat až 10 miliard korun. Třetí součástí solární brzdy, která by měla do rozpočtu přinést ročně miliardu, je zdražení odvodů za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
