Šéf fondu Soros Fund Management se dodnes stává ohniskem sporů. Naposledy naštval například washingtonské republikány, když chtěl letos v červnu koupit americký prvoligový baseballový klub Washington Nationals.
Stoupencům prezidenta George Bushe se nelíbilo, že by klub převzal člověk, který finančně podporoval demokraty v minulé volbě amerického prezidenta, zastává liberální názory a například podporuje legalizaci marihuany.
"Liga se potýká s problémy kolem steroidů a vy ten tým prodáte chlápkovi, který podporuje marihuanu? Myslím, že tohle v hlavním městě nepotřebujeme. Takhle polarizující postavu tady prostě nechceme," řekl v listuWashington Post republikánský kongresman Tom Davis.
Ani Soros však své oponenty nijak nešetří. V květnu roku 1995 po pěti letech působení v Praze finančník, mimo jiné kvůli sporům s tehdejším premiérem Václavem Klausem, přestěhoval svou Středoevropskou univerzitu do Budapešti. Na oplátku o Klausovi o pár let později napsal, že "ztělesňuje to nejhorší, co je na západních demokraciích, stejně jako předrevoluční český režim představoval to nejhorší, co je na komunismu".
Muž, který pokořil libru
Do dějin se Soros dosud nejpamátnějším způsobem zapsal 16. září 1992. Tomu dni se kvůli němu mezi obchodníky se světovými měnami říká černá středa. Finančník tehdy pomohl britské měně k pádu, neboť byl přesvědčen o její přehnané hodnotě. Na útoku na libru vydělal více než miliardu dolarů.
Britové ho za to dodnes nemají příliš v lásce, ale nejspíš mají sami máslo na hlavě. List Financial Times letos v lednu napsal, že kdyby si britská vláda ponechala rezervy zahraničních měn ve výši 24 miliard dolarů, mohla na tehdejší devalvaci měny daňovým poplatníkům vydělat 2,5 miliardy liber.
Neradi na Sorose vzpomínají v Thajsku, na pádu jehož měny měl koncem 90. let také vydělat. Soros však obvinění Thajců odmítá.
"Já jejich měnu tehdy kupoval," řekl Soros pro BBC v lednu 2001. "I kdybych se ale na útocích podílel, necítil bych žádnou zodpovědnost, protože takhle trh prostě funguje. Jestli se vám to nelíbí, musíte změnit pravidla."
Kapitalista s lidskou tváří
Tvrdý byznysmen však na druhou stranu světu nastavuje přívětivější tvář. "Finanční trhy nejsou morální. Veškerá etika je jim lhostejná a my jako společnost morálku potřebujeme," řekl, když před sedmi lety propagoval svou knihu Krize globálního kapitalismu.
Na sklonku 70. let založil nadaci Open Society Fund, která financovala mimo jiné polské hnutí Solidarita a českou Chartu 77. V 90. letech zřídil pobočku i v Praze a dnes se věnuje zemím bývalého Sovětského svazu. Ročně na programy nadací dává v přepočtu přes deset miliard korun. Zhruba takové měla loňské tržby například česká farmaceutická společnost Zentiva.
