Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Penny Market neproplácel přesčasy, zaměstnanci vysoudili přes milion

  • 91
Tři vedoucí pracovníci mají podle zjištění serveru iDNES.cz dostat od diskontního řetězce Penny Market úhrnem přes milion korun. U soudu se domáhali vyplácení přesčasů, které jim však firma odmítala uznat. Rozhodnutí je nepravomocné, Penny Market se chce odvolat.

Okresní soud pro Prahu-východ minulý týden rozhodl, že společnost Penny Market musí třem zaměstnancům zpětně zaplatit v souhrnu více než milion korun.

Vedoucí pracovníci prodejny z Plzeňského kraje se domáhali vyplacení přesčasů, které se datovaly až k roku 2011. Šlo například o to, že zaměstnanci prodejny nemohli zadanou práci stihnout ve stanovené pracovní době, a museli tak v zaměstnání zůstávat déle. Firma odmítala přesčasy uznat.

Penny Market obvinění popíral. Jak potvrdil mluvčí Okresního soudu Praha-východ Jiří Wažik, pracovníci předložili u soudu interní evidenci docházky, na jejímž základě jim dal soud za pravdu. Soudní spor trval od listopadu 2013, nakonec byla zaměstnancům přiznána nárokovaná částka v plném rozsahu. Navíc musí Penny Market zaplatit soudní výlohy.

Rozhodnutí je nepravomocné a řetězec už oznámil, že se odvolá. „Společnost Penny Market s rozsudkem nesouhlasí, domnívá se, že nárok je neoprávněný, a podá odvolání,“ uvedlo tiskové oddělení.

Redakci se podařilo kontaktovat také jednoho ze žalující strany. Bývalý zaměstnanec Penny Marketu se však k případu raději nechtěl vyjadřovat.

Rozhodnutí je výjimečné, tvrdí odboráři

Rozhodnutí soudu je podle Odborového svazu pracovníků obchodu výjimečné. Podle jeho právníka Ivo Grossmanna je ojedinělá především výše sporné částky.

„Takových kauz není mnoho. Pokud nejde o markantní částky a zaměstnanec není naším členem, jsou pro něj náklady na spor vysoké,“ řekl Grossmann. „Většina kauz k soudu vůbec nedojde,“ dodává s tím, že se obchodníci většinou se zaměstnanci dohodnou.

„Zaměstnanci nemají sebevědomí na to, aby se ozvali,“ říká k praktikám řetězců místopředseda odborářů Jiří Šafář. Podle něj je právě nevyplácení přesčasů nejčastějším prohřeškem obchodníků.

Existují však další, portál iDNES.cz narazil prostřednictvím svého čtenáře na případ, kdy maloobchodník nepřímo nutí své zaměstnance, aby byli v práci i 12 hodin denně, a neplatí jim přitom zvýšenou sazbu za přesčasy. Místo toho s nimi uzavírá dohodu o provedení práce na minimální mzdu. Pro firmu je to výhodné – v době nedostatku lidí nemusí zaměstnávat někoho dalšího, a navíc ušetří – z dohody se do deseti tisíc měsíčně nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Dohodu zákon sice povoluje, ale zaměstnanec na ni nesmí vykonávat stejný typ práce jako na hlavní poměr. To se ovšem v praxi obchází vykazováním jiné práce. Inspektoři práce to nedokážou odhalit.

Zaměstnanci totiž nechtějí jít proti svému zaměstnavateli – ať už proto, že špatně placený přivýdělek potřebují, anebo proto, že se bojí vyhazovu. „O tom, že v řadě případů sám zaměstnanec má zájem na takovém postupu, svědčí fakt, že jsme za rok 2015 obdrželi tři podněty ke kontrole do této oblasti z více než osmi tisíc,“ uvedl náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček.

,