Rozsudek není pravomocný a stát se odvolá.
Spor o náhradu škody vytunelovaným CS fondům se táhne už řadu let a jako řada kauz pojených s vytunelováním fondů je spletitý.
Případ CS fondů začal zhruba před osmi lety. V březnu 1997 koupila správce fondů C.S. Fond ruská firma Kos-Mos. Vyměnila vedení a následně z účtu CS fondů u Plzeňské banky zmizelo 1,23 miliardy Kč a místo nich CS fondy obdržely bezcenné akcie Drůbež Příšovice.
Fondy skončily v nucené správě a v roce 1998 je převzala společnost Akro. Ta se pak snažila získat peníze zpět soudními žalobami.
Jedna z nich míří právě proti státu, konkrétně ministerstvu spravedlnosti. Tuto žalobu podalo Akro podle svých webových stránek už v březnu 2000. Akro žaluje stát za „nesprávný úřední postup notáře, který neodmítl sepsání notářského zápisu ze dne 3.3.1997 ruské společnosti Kos-mos“.
Podle Akra byl dotyčný notář „jednou z hlavních příčin vzniku škody na majetku bývalých CS Fondů a za tuto škodu nese ze zákona odpovědnost stát“.
Pražský soud dal svým rozhodnutím tomuto argumentu zapravdu. Celý spor tím ale zřejmě neskončil.
Stát se odvolá
“Jelikož jsme ještě neobdrželi rozsudek, nemáme detailní informace. Ale předpokládáme, že se odvoláme,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. To ve čtvrtek potvrdil i mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
„Je to záležitost našeho rezortu a ministerstva financí. Předpokladáme, že podáme odvolání,“ řekl Dimun iDNES a doplnil, že je to první případ, kdy by měl stát za chybu notáře platit. Pokud soud nevyhoví, chystají se ministerstva peníze vymáhat na zodpovědném notáři, což jim zákon umožňuje.
Podle Dimuna není ministerstvo spravedlností se současnou právní úpravou spokojeno a chystá změnu, která by odstranila stav, kdy nejdříve platí stát a ten se teprve poté může obráti na zodpovědnou osobu.
V případech pochybení jako je tento je notář trestně odpovědný. V kauze CS fondů ale podnět k trestnímu stíhání nevzniknul, doplnil Dimun.
„Z případné náhrady škody budou těžit stejně všichni podílníci bývalých CS fondů,“ dodal pro ČTK předseda představenstva Akro Jiří Trávníček. V polovině loňského roku bylo ve všech tří fondech majetek za takřka 600 milionů korun.
