"Soud nařizuje spojení obou procedur," prohlásil v pondělí odpoledne předseda tribunálu Jean-Luc Bacher. Znamená to, že u líčení musí být nyní všichni obžalovaní a všechny procedury se nemusí opakovat dvakrát. Ve středu budou předvoláni poprvé svědci.
V květnu do soudní síně přišli jen Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus. Soud proto pokračoval v líčení s nimi a zbývající tři obeslal na 10. června. Tehdy přišli Antonín Koláček a šestaosmdesátiletý Belgičan Jacques de Groote. Tribunál už na úvod zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.
V pondělí ráno se k soudu dostavil Antonín Koláček, de Groote, Čmejla, Diviš i Kraus. Stejně jako 10. června opět nedorazil Oldřich Klimecký, který se tehdy omluvil kvůli nemoci manželky a kvůli tomu, že nemá na pobyt ve Švýcarsku peníze.
Koláčkovo písemné vysvětlení soud nepřijal
Předseda soudu Bacher však odmítl přijmout písemné prohlášení, ve kterém Antonín Koláček líčí své působení kolem MUS. "Celý minulý víkend a v pondělí a úterý jsem sepisoval své prohlášení a v pátek bylo doručeno v češtině a francouzštině švýcarskému soudu," řekl Koláček, který při minulém líčení odmítl odpovídat na konkrétní otázky týkající se kauzy.
Soudce Bacher řekl, že se mohl vyjádřit při výslechu před dvěma týdny. Dodal, že Koláček může své argumenty předestřít při závěrečné řeči. Podle soudce není na obžalovaném, aby rozhodoval o formě své výpovědi.
Koláček před dvěma týdny nechtěl odpovídat veřejně s tím, že se obává výhrůžek a manipulací "zvláštních sil", které se kolem něj prý začaly pohybovat. Když byla začátkem roku 2008 zablokována konta obžalovaných ve Švýcarsku, údajně se kolem nich začali vyskytovat "právníci a lidé z bezpečnostních složek, a začali nám navrhovat, že za určitý podíl na zadržených penězích nám pomohou celou věc ve Švýcarsku vyřídit," řekl tehdy Koláček a mluvil i o výhrůžkách na jeho adresu.
Soudce naopak přes námitky obžaloby vyhověl návrhu Koláčkova obhájce, aby byl do spisu zařazen posudek Výzkumného ústavu hnědého uhlí. Podle obhájce Michaela Mraze má posudek soudu poskytnout informace o pozadí privatizací v 90. letech.
Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Českou republiku svým jednáním prý připravili zhruba o tři miliardy korun. Podle prokuratury použili obžalovaní k ovládnutí společnosti MUS přímo peníze z jejích fondů.
