Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Soukromé vysoké školy: nákladné

aktualizováno 
V letošním školním roce si mohli studenti poprvé vybrat mezi studiem na státních a soukromých vysokých školách.
V letošním školním roce si mohli studenti poprvé vybrat mezi studiem na státních a soukromých vysokých školách. Těch je v současné době čtrnáct. Jen jediná z nich ovšem nabízí magisterské studium. Na Literární akademii, Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého - tak se škola jmenuje - lze studovat tvůrčí psaní, mediální komunikaci a redakční práci. 17 ostatních škol se musejí absolventi spokojit s bakalářským titulem. Nejčastěji nabízejí studium ekonomických oborů - například obchod a řízení podniku.

Na rozdíl od státních univerzit musejí studenti kromě jiných výdajů počítat také se školným. To dosahuje přibližně pětadvaceti až pětašedesáti tisíc korun ročně. Tří - až čtyřleté bakalářské studium tak celkově přijde zhruba na devadesát pět až sto osmdesát pět tisíc korun. Magisterské studium na Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého trvá pět let. Jelikož studenti platí čtyřicet pět tisíc korun ročně, zaplatí tak za titul magistra každý absolvent dvě stě dvacet pět tisíc korun. "Školné je stanoveno vždy na rok. Zvýšit se může jen o inflaci," říká zástupkyně této školy Jana Křížová. Administrativní poplatek za přijímací řízení je u soukromých škol srovnatelný se státními školami. Dosahuje přibližně tří set až pěti set korun. Někdy jde ale spíše o jakousi kauci. "Poplatek za přijímací zkoušky pět set korun je vratný při přijetí ke studiu," uvádí prorektor Vysoké školy podnikání Vladimír Krajčík. Jiné zvláštní poplatky kromě školného studenti na soukromých školách neplatí.

Ubytování je dražší, stravenky průměrné

Kdo chce studovat na soukromé škole a nemá v její blízkostí byt, musí mít taky dostatek peněz na ubytování. Každý student by měl počítat s cenou zhruba dva- až třikrát vyšší, než na koleji při studiu na státní škole. V některých případech nabízejí soukromí provozovatelé ubytování na kolejích za ceny srovnatelné s cenami pro obyvatele kolejí ze státních univerzit. A jak je to se stravováním? Oproti cenám ubytování jsou částky, které musí studenti zaplatit za jídlo, blíže klasickým státním menzám. Oběd stojí "studenta-soukromníka" zhruba dvacet až čtyřicet korun. Studenti mohou často navštěvovat normální vysokoškolskou menzu. Celkově lze říci, že strava přijde studenta na stejné nebo jen mírně větší peníze než při studiu na státní škole.

Literatura je v knihovnách i na internetu

Náklady na skripta, učebnice a jiné pomůcky jsou podobné jako na státních univerzitách. "Základní doporučená literatura v každém ročníku přijde zhruba na patnáct set korun. Většinu knih je ale možné si vypůjčit v knihovnách," vysvětluje Jana Křížová. Podobně se vyjádřila také prorektorka Škoda Auto Vysoké školy Alena Chromcová: "Požadovaná literatura je pro naše studenty k dispozici v dostatečném počtu ve školní knihovně nebo v knihovně Škoda Auto. Nemá proto vliv na finanční situaci studenta." Originální přístup zvolila ostravská Vysoká škola podnikání. "Studenti zaplatí asi tři tisíce korun za několik nejzákladnějších učebnic za celou dobu studia. Ostatní studijní materiály si mohou stáhnout na základě přístupového hesla z našich internetových stránek zdarma," říká prorektor Vladimír Krajčík.


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.