Městský soud v Praze v červnu rozhodl o tom, že změna územního plánu, kterou před pěti lety Petráčkovi magistrát hlavního města Prahy schválil, je neplatná. A tudíž nesmí hrubou stavbu rozšířit, jak si plánoval.
„Manželé Petráčkovi i stavební úřad Městské části Praha 8 se však chovají, jako by se nic nestalo. Na pozemku se dál rychle staví ‚monstrózní‘ stavba, dvakrát větší než okolní zástavba, podle upraveného a zvětšeného projektu,“ stěžuje si Procházka.
Podle Františka Korbela z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, který Petráčka zastupuje, se nic protiprávního neděje. „Ve věci je vydáno pravomocné stavební povolení, stavba pokračuje i nadále zcela legálně,“ říká advokát.
Domy obou mužů se nacházejí v prestižní vilové čtvrti Velká Skála na památkově chráněném území v pražské Troji. 63letý Procházka zde má trvalé bydliště, 65letý Petráček bydlí jinde.
Jen zlá vůle souseda, tvrdí Petráček
Spor byznysmenů začal zhruba v roce 2013, kdy Procházka poprvé napadl rozhodnutí, kterým magistrát povolil Petráčkovým stavbu rozšířit. „Byla tu pro dané území pravidla, že zastavěnost bude 10 procent plochy. Pan Petráček koupil hrubou stavbu a měl vlastní projekt, tak dosáhl změny územního plánu. Dozvěděli jsme se to až po roce,“ uvedl Procházka. MF DNES o případu informovala poprvé loni v únoru (více čtěte zde).
Úřady pod palbou developerů: městům hrozí žaloby kvůli územním plánům |
„Vzhledem k tomu, že rozšiřovaný dům je na sever od domu stěžovatele, a nemůže tedy jeho pozemek ani nijak zastínit, jde pouze o zlou vůli souseda,“ prohlásil již dříve Petráček.
Úprava projektu podle informací z rozsudku, který má MF DNES k dispozici, spočívala v rozšíření domu o pět metrů na východ, v novém řešení vstupu do objektu, vjezdu a výjezdu z garáže a ve změně architektonické kompozice. V žalobě Procházka napadl také počet nadzemních podlaží (tvrdí, že jich soused staví víc, než má povoleno) a podezírá Petráčka z toho, že v Troji namísto rodinné vily staví penzion, což by bylo v rozporu s tím, co úřady povolily. Tyto námitky ovšem soud neřešil.
Proti rozhodnutí soudu podali magistrát i Petráček, coby účastník řízení, kasační stížnost. Je ovšem pravděpodobné, že bude zamítnuta.
Není totiž jediný, komu soud zrušil plány na stavbu, které mu několik let předtím úřady schválily.
Odpovědnost za škody ponese radnice
Za všechno může nečekaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze září roku 2013. Ten rozhodl, že změna územního plánu, která umožňuje postavit na pozemku větší stavbu, se musí schvalovat v delším řízení, do kterého bude moci mluvit i veřejnost. Do té doby totiž stačilo, aby investor podal žádost o úpravu nezávazné části územního plánu, a do čtyř měsíců úřad sám rozhodl. Jenže podle výkladu Nejvyššího správního soudu na to neměl právo – týká se to rozhodnutí učiněných maximálně tři roky před tímto rozsudkem.
Radnice tak nyní ponesou odpovědnost za škody, které stavebníkům zpětné zrušení již odsouhlasených změn způsobí. Podle Petráčkova advokáta je jeho klient připraven od magistrátu případné škody vymáhat – zatím ale nevznikly – stavba pokračuje, k bourání nedochází. „Kdyby došlo ke zrušení stavebního povolení, škoda by byla velmi rozsáhlá v řádu milionů a klient by ji pochopitelně uplatňoval,“ říká Korbel.
