Právě k tomu členy eurozóny vyzvalo Německo s Francií v polovině srpna. Španělsko se tak pravděpodobně stane první zemí, která tuto výzvu vyslyší. Všechny země by podobné kroky měly schválit do roku 2012.
Poslanci hlasovali pro návrh v poměru 316 ku pěti hlasům. Diskuse před hlasováním však byla velmi živá, malé strany reformu ostře kritizovaly, protože podle nich není nutná a je přijímána příliš rychle. Vyzvaly také k jejímu schvalování v referendu.
Po referendu v této otázce volaly i tisíce demonstrantů, kteří se proti reformě sešli ve čtvrtek večer v Madridu. Odsuzovali podle nich "diktát trhů". V pátek u budovy parlamentu protestovaly desítky lidí za přítomnosti početných policejních sil. Hlavní odborové svazy vyzvaly k "velké demonstraci" v Madridu na 6. září, tedy den před předpokládaným hlasováním v Senátu.
Změny začnou platit v roce 2020
Příslušný ústavní dodatek nebude obsahovat čísla. Bude ho ale doprovázet zákon, který určí strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta hrubého domácího produktu a stanoví kritéria postupného snižování dluhu. Zákon začne platit v roce 2020.
Objem dluhu v poměru k HDP údajně nebude smět překračovat limity stanovené Evropskou unií. Podle takzvaných maastrichtských kriterií nesmí zadluženost země přesáhnout 60 procent HDP.
Španělsko je jednou ze zemí eurozóny, které jsou zadlužením a rozpočtovým schodkem postiženy nejvíce. Schodek by měl letos dosáhnout asi šesti procent a státní dluh skoro 69 procent HDP.
