Záchranný fond, do kterého vláda socialisty Josého Zapatera slíbila 99 miliard eur, však není otevřen pro každou záložnu – bude fungovat pouze do konce června a na jeho peníze dosáhnou jen ty, které se rozhodnou pro fúzi se svými konkurenty.
Ve čtyřicetimilionovém Španělsku bojuje o peníze klientů kromě tradičních bank také 45 záložen různých velikostí. Ty jsou často regionálně zakotvené a na operace na celostátní úrovni nikdy nepomýšlely. Španělská vláda a centrální banka se v minulosti snažily jejich počet snížit, ale nikdy nedostaly do ruky prostředky, jak malobankéře ke stmelování drobných záložen s většími konkurenty donutit. To však už neplatí.
Finanční krize, která vtrhla do Evropy po pádu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008, podlomila španělskému ekonomickému růstu nohy.
Pyrenejské království totiž svůj úspěch postavilo na nemovitostním boomu – na plážích Středozemního moře vyrůstalo jedno turistické středisko za druhým a okolí velkých měst změnily developerské projekty k nepoznání.
Na domy přispívaly záložny
Mnoho takových domů vzniklo na dluh, který platily právě relativně malé záložny. To je časovaná bomba, protože bankéři vědí, že v megalomanských projektech utopili miliardy eur, které zatím skrývají v účetních bilancích.
Nyní jim vláda dala šanci – spojte se a my vám pomůžeme. A na zabetonovaném kampeličkovém trhu se začaly dít divy.
Největší kampelička La Caixa se spojuje s konkurentkou.
Caja Madrid, jejíž majetek činí zhruba 190 miliard eur, se chystá spojit s pěti trpaslíky, kteří do společného podniku přinesou zhruba 40 miliard eur. Na fúzi se dohodla také pětice záložen v čele s Caja de Ahorros del Mediterraneo s majetkem kolem 135 miliard eur.
Na konci tohoto procesu může podle odhadů analytiků vzniknout dvacet kampeliček. Pro vládu i centrální banku tím však potíže zdaleka nekončí.
Španělské záložnyKampeličky (cajas) obhospodařují zhruba polovinu všech španělských úspor. V celém království jich dosud funguje 45, což se vláda a centrální banka snaží dlouhodobě snížit. Podle odhadů analytiků funguje ve Španělsku o třetinu více bank, než by bylo třeba. |
V podstatě nutí zdravější kampeličky k polykání předlužených konkurentů. Tím však dluhy nezmizí, pouze se přesunou do většího celku, jehož záchrana či případný krach bude dražší.
Premiér Zapatero a jeho ministryně financí Elena Salgadová tajně doufají, že tři miliardy "slučovací" pomoci pro Caja Madrid bude poslední velké sousto, které si kampeličky z vládního fondu ukousnou – na další pomoc by si už vláda musela vypůjčit.
Španělské dluhopisy však už nyní patří mezi rizikovější cenné papíry, minulý pátek snížila agentura Fitch své hodnocení země o jeden stupeň. Nezabránilo tomu ani schválení úsporného balíčku, který socialisté v parlamentu protlačili nejtěsnější většinou jednoho hlasu.
