Platy ve veřejné správě klesnou o pět procent, a to již od 1. června. Zapatero sníží plat svůj i svých ministrů o patnáct procent. Zároveň zmrazí penze a bez náhrady zruší porodné ve výši 2 500 eur (asi 63 tisíc Kč). To vše, aby ušetřil asi 15 miliard eur a snížil schodek z více než jedenácti procent na tři procenta v roce 2013.
Důvodem úspor, které ještě před pár měsíci španělská vláda odmítala, je rostoucí nedůvěra zahraničních investorů, kteří jsou ochotni kupovat státní dluhopisy jen za cenu čím dál vyššího výnosu. Španělsko přitom patřilo mezi jihoevropskými státy k nejlepším hospodářům a v době boomu snižovalo svoje zadlužení.
Zemi však zdrtil krach realit a stavebnictví, které bylo celá desetiletí tahounem ekonomiky. Bez práce je nyní každý pátý občan. Výhled na příští rok se navíc citelně zhoršuje. Včera vláda snížila oficiální odhad o růstu ekonomiky v roce 2011 na 1,3 z původních 1,8 procenta. I tak je to stále téměř dvojnásobek odhadu Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu.
Španělsko to myslí vážně
"Úsporná opatření jsou politicky tak nepopulární, že to je obvykle poslední věc, kterou jsou ochotni udělat. Z toho je vidět, že úspory myslí vážně," říká Michael Dicks, šéf výzkumu banky Barclays Wealth v Londýně.
Odbory, o něž se premiér Zapatero opíral od svého nástupu k moci v roce 2004, již ohlásily generální stávku na 8. června. Zároveň chtějí úsporný balíček napadnout u soudu, protože pro jeho prosazení zvolila vláda tu nejrychlejší možnou cestu prostřednictvím vládního nařízení.
Zapatero také slibuje, že na snížení deficitu "přispějí nejvíce ti, kteří mají nejvíce". Slibuje zavést milionářskou daň, která by zasáhla Španěly s osobním majetkem nad dva miliony eur (přes 50 milionů Kč). Ta již ve Španělsku existovala. Skončila v roce 2008. Sazba se tehdy pohybovala od 0,2 do 2,5 procenta ročně z majetku nad šest set tisíc eur (přes 15 milionů Kč).