Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Test stříbrných šperků: ani jeden nebyl pravý, některé byly nebezpečné

  4:59aktualizováno  4:59
Inspektoři státního Puncovního úřadu objevili při testu patnácti internetových obchodů v Praze místo šperků z ryzího kovu šmejdy, které byly pouze postříbřené. Většina šperků a přívěsků byla měděná, a to až z 85 procent. V některých špercích bylo i rakovinotvorné kadmium a alergenní nikl.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Televizi s vykuchanými „střevy“, z níž by zůstala jen krabice, na internetu zaručeně nekoupíte. Zato stříbrný přívěsek, který uvnitř místo cenného kovu ukrývá jádro z mědi či pryskyřice, vám prodají raz dva. Šance, že právě vy narazíte na podvodníky, je obrovská.

Ukázal to velký testovací nákup, který provedli inspektoři státního Puncovního úřadu v patnácti internetových obchodech v Praze. V začínající předvánoční sezoně nakoupili celkem 30 stříbrných prstenů, řetízků, náramků a náušnic a 50 komponentů, tedy háčků a karabinek, k tomu ještě zlatý prsten a náramek.

Výsledek šokoval i otrlé znalce: ani jeden šperk nebyl tím, zač se vydával. „Většina šperků a přívěsků byla měděná, a to až z 85 procent. A ani zlato nebylo pravé, byla to jen pozlacená měď,“ říká šéf Puncovní inspekce Josef Šťastný.

V některých špercích bylo i rakovinotvorné kadmium a alergenní nikl. Limit pro kadmium je jedna setina procenta, v koupeném přívěsku ho však bylo 11 procent.

Které obchody šperky prodávaly, prozradit nemůže s odkazem na probíhající správní řízení, ale přidává radu. „Nakupovali jsme v e-shopech, které nejsou registrovány na Puncovním úřadu. Pokud tedy budete vybírat šperk na internetu, ověřte si, jestli prodejna registraci má, nebo ne,“ upozorňuje Šťastný.

To je poměrně jednoduché: IČO prodejce, jež musí být uvedeno na jeho internetových stránkách, stačí zadat adresu Puncovního úřadu. Jestliže tam uveden nebude, jděte nakupovat o stránku dál.

Kamenné obchody jsou bezpečnější

Co se týče drahých kovů, není internet tak bezpečný jako kamenná prodejna, v níž si můžete zkontrolovat vyražený punc nebo ryzostní číslo. Takové označení musí nést stříbrné šperky do váhy tří gramů (např. 925), za což odpovídá samotný prodejce; u zlata je limit jen půl gramu. Těžší šperky musí mít vyražený státní punc, jinak se prodávat vůbec nesmějí – u nejběžnějšího stříbra 925/1000 je to hlava kamzíka, u 14karátového zlata (585/1000) hlava labutě.

Podle zákona sice můžete jakékoli zboží nakoupené na internetu do 14 dnů vrátit, u šperků ovšem podfuk nemusíte vůbec poznat – některé z falešných „cenností“ poslední razie měly vyražené číslo 925 (stříbro sterling), přestože byly z obyčejných kovů. „V poslední době už to nejsou jen šperky z Číny a Thajska, ale nově se přidávají také dovozy z Indie. Nedávno nám prodejci přinesli k opuncování 129 sice stříbrných, ale kadmia plných šperků, původem právě z této země. Dříve jsme se s nimi nesetkávali,“ dodává Šťastný.

A co dělat, když už nějaký šperk doma máte a nejste si úplně jistí jeho pravostí? Pokud jej donesete na Puncovní úřad (do centrály v Praze nebo na některou z krajských poboček), experti vám, většinou zdarma nebo za symbolický poplatek, zjistí, jestli jste naletěli, nebo ne.

Falešných šperků přibývá

Zboží nakoupené na internetu můžete vrátit do 14 dnů bez udání důvodu, je však dobré mít paragon s přesným popisem šperku a uvedením druhu a ryzosti kovu. U zlata musí být vždy uvedena hmotnost, u stříbra jen u kousků těžších než 10 gramů – to si pohlídejte hned při objednávce. „V opačném případě se obchodník může vymlouvat, že vracíte jiný šperk, než jste koupili. I takové případy se bohužel stávají,“ varuje Šťastný.

Počet odhalených falešných šperků každým rokem přibývá, jen letos udělil Puncovní úřad zatím 321 pokut, za celý loňský rok jich bylo 291. Do státní kasy tak od hříšníků letos přiteče zhruba 3,8 milionu korun (loni 2,4 milionu). V Česku funguje momentálně celkem 1 656 evidovaných e-shopů s drahými kovy. Těch neregistrovaných může být odhadem několik desítek.

Loni na podzim provedla vlastní test internetových obchodů s cennými kovy i MF DNES. Přestože její redaktoři nakupovali pouze v oficiálně registrovaných prodejnách, i jim se podařilo koupit několik falešných stříbrných šperků, jeden navíc s vysokým obsahem kadmia.

Podívejte se, jak dopadl Test MF DNES zaměřený na šperky koncem minulého roku:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.