Například člověk s šestitisícovou penzí, jenž odejde na odpočinek o tři roky dříve, přichází nyní o 338 korun měsíčně, zatímco po zpřísnění zákona by se jeho důchod ztenčil o 568 korun.
|
Čím se zvýší povinné sociální výdaje v rozpočtu na rok 2000 |
Sankce za předčasný odchod do důchodu přitom - až na některé výjimky - platí do konce života a její výše roste s každou valorizací důchodu. "Typickým příkladem člověka, který by tuto změnu nejvíc pocítil, je muž, který odejde do předčasného důchodu v šedesáti letech. To byla původní hranice a pro tyto lidi jsou nyní předčasné důchody velmi výhodné," říká Jana Klimentová z ministerstva práce.
Odborníci Špidlovu snahu vítají. "Je to nutný a klíčový krok, důchody představují největší zátěž," komentoval snahu o úspory ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha. Lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu, totiž velmi rychle přibývá.
|
Jaké záměry ministerstva práce by mohly výdaje omezit |
Další výraznou úsporu si na ministerstvu práce slibují od nasazení moderních technologií na sociální úřady. Ty by měly pomoci omezit zneužívání sociální sítě. Špidlovi úředníci však zatím nespočítali, o kolik peněz by tyto změny rozpočtu odlehčily.
Na to, že povinné sociální výdaje, které vláda nemůže ovlivnit beze změny zákona, jsou již téměř neúnosnou zátěží státní pokladny, upozorňuje nejenom opozice, ale i řada ministrů Zemanova kabinetu. Stěžují si, že po zaplacení všech sociálních plateb a mezd ve státní správě už jim zbývá jen necelá pětina rozpočtu na všechno ostatní.
Tedy i vládní priority, od nichž si Zemanův kabinet slibuje obnovení růstu ekonomiky. "Nezbývají žádné peníze na prorůstová opatření. Pohled na rozpočet tak vypadá, že prioritou je spotřeba, ne investice," říká náměstek ministra průmyslu Karel Špaček, který má na tomto úřadě rozpočet na starosti.
Značně razantnější je opozice včetně ODS. "Pokud to tahle půjde dál, tak jednoho dne spolknou povinné sociální výdaje všechny příjmy rozpočtu a vláda může sama sebe rozpustit. Na nic jiného nebudou peníze," říká stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Podobně hovoří i ekonomové. "Není to diskuse o tom, jestli omezit sociální výdaje, nebo ne. Otázkou je, kde je omezit. To je dnes naprosto jasné," poznamenal Vladimír Kreidl z Patria Finance.
Úspory státní pokladny díky předčasným penzím ovšem budou výrazně menší než na první pohled vypadají. "V dobách rostoucí nezaměstnanosti totiž lidé odcházejí do předčasných důchodů, protože ztratí práci. Takže část toho, co stát ušetří na dřívějších penzích, zaplatí na podporách v nezaměstnanosti," říká Mácha.
V konečném součtu je však podle ekonomů pro stát výhodnější vyplácet těmto lidem podporu v nezaměstnanosti než předčasnou penzi. Ta je totiž ve většině případů vyšší než podpora.
Snaha o omezení stále se rozšiřujících šiků předčasných penzistů má však i další stinnou stránku. Náměstek ministra práce Jiří Rusnok vyslovil před časem při úvahách o zpřísnění obavu, že kdyby se jeho úřad k tomuto kroku skutečně odhodlal, do předčasné penze by v mezičase, než začne nový zákon platit, odešlo mnoho lidí, aby mohli využít původních, výhodnějších podmínek.
Zatímco případných úspor ze zpřísněných předčasných penzí se státní pokladna ještě příští rok pravděpodobně nedočká, nové technologie do agendy výplaty sociálních dávek by mohly rozpočtu odlehčit už v roce 2000.
"Ještě letos nasadíme jako pilotní projekt tento systém, jenž propojí databáze všech úřadů, které mají se sociálními dávkami co do činění. Příští rok pak nové systémy začnou pracovat i v ostatních okresech," říká Miroslav Vaněk.
Nedávná studie Výzkumného ústavu práce, podle níž zneužívá sociální dávky v zemi kolem osmdesáti tisíc domácností, přitom označila právě nedostatečnou komunikaci mezi úřady práce a sociálními úřady za klíčovou slabinu sociální sítě.
Další možnosti úspor zatím Špidlův úřad nenašel a sociální zákony, které letos parlament posvětil, táhnou naopak výdaje směrem vzhůru. To platí jak pro zvýšení nemocenského, tak horní hranice podpor v nezaměstnanosti. "Obě tyto novely sice znamenají zátěž pro státní pokladnu, mají však zdravý základ, protože při výpočtu nemocenského i dávek zohledňují výšku příjmů, a tedy sumu, kterou člověk zaplatí na sociálním pojištění," konstatuje Mácha.
Špidla navíc chystá do vlády návrh na zavedení plošných přídavků na děti a nové, též plošné sociální dávky - příspěvek na vzdělání.
