Co by novela změnila? Dnes má vláda povinnost zvýšit důchody při vzestupu cen o pět procent od poslední valorizace, a to nejméně o sedmdesát procent vzestupu cen. Pokud je inflace nižší, žádné zvýšení se nekoná.
Podle nových pravidel by si naopak důchodci i lidé žijící ze sociálních dávek přilepšili každý rok nejméně o sedmdesát procent růstu cen a mezd.
Například člověk s důchodem sedm tisíc korun by jen při čtyřprocentním zvýšení cen dostal přidáno 196 až 280 korun. O kolik z tohoto rozpětí by se jeho příjem skutečně zvýšil, by pak každoročně rozhodovala vláda.
Pokud by rostly mzdy více než inflace, byla by tato částka ještě vyšší. Dnes při takovém růstu cen nedostane důchodce ani korunu.
Jak výrazně by změna pravidel zvyšování důchodů promluvila do nároků na státní pokladnu, by pak rozhodla rychlost vzestupu cen a mezd.
"Pevný termín valorizací nepovažuji za problém. Ten částečně vidím spíš ve vazbě na vývoj mezd," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider. "V zahraničí se valorizace většinou vážou jak na ceny, tak na mzdy.
Ten poměr se v různých zemích výrazně liší. Například ve Velké Británii však o přilepšení důchodcům rozhoduje pouze inflace," dodal.
Stanislav Volák z Unie svobody se obává, že valorizace vztažené ke mzdám budou výraznou zátěží pro důchodový účet a prohloubí jeho propad. "Domnívám se, že současný stav, kdy důchody dosahují zhruba 45 procent hrubých mezd, je vyvážený a není ho třeba měnit. Tento návrh bychom pravděpodobně nepodpořili," míní Volák. Sociální odborník KDU-ČSL Josef Janeček navíc upozornil: "V případné novele je třeba dobře zapracovat i případ, kdy budou ceny či mzdy úplně stagnovat, či dokonce klesat." Letos důchody vzrostou od srpna, přestože ceny se do té doby s největší pravděpodobností více než o pět procent nezvýší.
Když však vláda v březnu jejich vzestup schválila, předpokládala, že ceny do té doby tuto laťku překonají