"Ta zkušenost s tou technikou se musí nutně projevit při navázání kontaktů, takže můžeme pomoci při rekonstrukci a opravách," prohlásil Špidla, který předpokládá, že se takové zakázky sice rozhodně nestanou tahounem ekonomiky, ale jejich případná realizace přispěje k míru.
Bývalé Československo mělo v Afghánistánu dobré jméno. Za afghánské monarchie převažovala ekonomická spolupráce, českoslovenští odborníci budovali v Afghánistánu cukrovary, cementárny (Púli Chumrí, Džabalusserádž, Herát), konzervárnu ovoce v Kandaháru, jatky a opravárenský závod na zbraně v Kábulu.
Československo dodávalo strojní zařízení, motorová vozidla, traktory a zemědělské stroje, po Kábulu jezdily české trolejbusy. Československé boty tam byly považovány za nejlepší na světě. Z Afghánistánu se naopak dovážely mandle, rozinky, koření, vlna a bavlna.
Ekonomická spolupráce pokračovala i po republikánském převratu v roce 1973 a po nástupu levicových režimů v roce 1978 se rozšířila do politické a vojenské sféry. Praha se podílela na výcviku afghánských ozbrojenců a československé protipěchotní miny, nakladené za války Sověty i mudžáhidy do půdy.
Koncem osmdesátých let vzájemný obchod stagnoval a za vlády Talibanu byl skoro nulový. Kontakty udržovali pouze dovozci koberců. V roce 2001 Český statistický úřad nezaznamenal ani dovoz, ani vývoz.
