Špidla chce zvýhodnit lidi ochotné pracovat

Praha - Ministr práce Vladimír Špidla chce, aby se lidé pracující třeba i za minimální mzdu měli lépe než ti, kdo spoléhají jen na sociální dávky. Jeho úředníci proto nyní připravují zákon, který má zvýšit životní minimum zaměstnaných lidí. "Člověk, který se rozhoduje, zda raději vzít práci za nízkou mzdu, nebo žít z podpory, by měl větší motivaci pracovat. Jako zaměstnaný by totiž měl šanci získat větší dávky dorovnávající jeho příjmy do životního minima," říká ředitelka odboru sociální politiky Marie Kudlová, která na návrhu pracuje.

Dnes je situace opačná. Podle zkušeností úřadů práce řada lidí necítí důvod jít do zaměstnání - mzda často nepokryje ani životní minimum a rodina nakonec žije se stejnými příjmy, jako kdyby její členové nepracovali.

Například manželé se dvěma dětmi mají nárok na 10 140 korun. Pokud si rodiče vydělají méně, stát sečte jejich mzdy a zbytek jim doplatí. Jestliže nebudou pracovat vůbec, příjem rodiny zůstane stejný. A právě to chce ministerstvo změnit.

"Při dorovnávání příjmů do životního minima by se mzdy nezapočítávaly celé, ale jen částečně. Tím by u lidí, kteří pracují, vznikl prostor pro vyšší podporu státu," uvedla Kudlová. Pokud by člověk vydělal pět tisíc korun čistého a tato částka by se započítala do příjmů čtyřčlenné rodiny například jen z poloviny, pak by byl prostor dát takové domácnosti dávky životního minima ve výši 7640 korun, a nikoliv jen 5140 korun jako dosud.

Podle Kudlové již o práci na tomto návrhu byla informována vláda a s plánovanou úpravou v hlavních bodech souhlasí.

Proti myšlence zvýhodnit rodiny, jejichž členové pracují a nespoléhají jen na stát, nemají výhrady ani opoziční politici. Václav Krása z Unie svobody připomněl, že v programu jeho strany je podobný návrh. "Chtěli jsme, aby člověk, který se vrátí do práce, mohl po určitou dobu brát vyšší sociální dávky, než když nepracoval. Takovou podporu si ale představujeme jen jako dočasnou, než si člověk v práci zvykne, naváže kontakty a třeba dostane i přidáno," říká Krása.

Podobně i stínová ministryně práce za ODS Libuše Benešová chápe Špidlův záměr jako jednu z možných cest, jak naučit lidi navyklé na sociální dávky znovu pracovat. Varuje však před možným zneužitím: "Lidé, kteří dnes berou podpory a načerno pracují, totiž mohou snadno část svých utajených výdělků přiznat. Tím se z nich stanou pracující s minimálními příjmy a stát jim bude platit vyšší životní minimum než dřív.

Přitom fakticky se nic nezmění." Politici však připomínají, že vládě na prosazení návrhu zbývá již jen rok. "Pokud je jen v podobě příprav, prakticky se jeho schválení do konce volebního období už nedá stihnout," tvrdí Krása.

Problémy s tím, jak motivovat lidi k práci, když mzdy jsou ve srovnání s životním minimem tak nízké, však zřejmě bude muset řešit i jakákoliv následující vláda.

Podle specialisty Výzkumného ústavu práce Ivo Baštýře se totiž s tímto problémem potýkaly už i všechny okolní transformující se země. "Například na Slovensku se před dvěma lety rozhodli, že budou stanovovat dvě různá životní minima. Nižší, existenční minimum pro ty, kdo nechtějí pracovat, a vyšší, sociální minimum pro ty, kteří pracují," uvádí Baštýř.

O podobném rozlišení dvou hladin životního minima do budoucna uvažuje podle Marie Kudlové i české ministerstvo práce. Právě tým Výzkumného ústavu práce dostal za úkol zpracovat do příštího roku studii na toto téma.

Vzít si při řešení vzor v západní Evropě je přitom podle Baštýře nemožné. "Problém, jak motivovat lidi k práci, tam totiž vůbec neznají. I ta nejmenší mzda je tak vysoká, že v naprosté většině případů stačí nejen na pokrytí životního minima jednotlivce, ale i celé rodiny."