Proto je potřeba zahájit reformní kroky, aby štědrá státní péče vydržela alespoň zčásti i do budoucna.
Jeho taktika nevyšla. S poklesem preferencí se vůle k reformám vytrácela a Špidla i sociální demokraté uvízli v půli cesty - neprosadili se ani jako důrazní reformátoři, ani jako obránci osvědčených sociálních jistot.
"Vzhledem k tomu, že to byla vláda s většinou jediného hlasu v parlamentu, bilance premiéra Špidly není tak špatná," míní politolog Jacques Rupnik. "Ale zbývá dotáhnout řada sociálních reforem a Špidla nezvládl ani vlastní stranu, což je základní předpoklad k tomu, aby tímto směrem mohl dál pokračovat," dodává Rupnik.
Vyšší daně, stejné dluhy
Špidlova vláda převzala státní pokladnu v situaci, kdy dluhy prudce rostly směrem k rekordním hodnotám okolo sta miliard ročně, a tak přišla s plánem dlouho nevídaných změn.
Začátek byl nadějný, v daních a v důchodech Špidlův tým prosadil největší změny za posledních deset let. Jeden z hlavních ekonomických mozků Špidlova týmu, ministr financí Bohuslav Sobotka, musel záhy po nástupu k moci připustit obrat od původního programu.
Sociální demokraté nenašli v rozpočtu dost peněz na slibovanou politiku plošných dětských přídavků a vysokých důchodů, a tak začali zvedat daně a šetřit. V daňové oblasti vláda dokončila hlavně velké manévry s daní z přidané hodnoty a se spotřebními daněmi, což přineslo hlavně dvě vlny zdražení.
Loni i letos si Špidlův tým potřeboval na své vládnutí půjčit přes sto miliard korun, což je více než v předchozích letech, a podle metodiky používané v Bruselu se jedná také o jeden z nejhorších výsledků v Evropské unii.
Přínos reforem se měl dostavit příští a hlavně přespříští rok, kdy Špidla sliboval stlačit dluhy pod sto miliard a připravit zemi na to, aby další vláda mohla okolo roku 2010 přijmout euro.
Plán úspor se ale podařilo v parlamentu prosadit jen částečně a čísla o rozpočtu se nijak dramaticky nezlepšila. "Rozpočet se podařilo částečně vylepšit jen za cenu vyšších daní, zatímco na výdajové straně se původní plán úspor naplnil jen z malé části," říká k uplynulým dvěma rokům ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
V plánu mnoho nezbylo
Britské Financial Times v reakci na sobotní Špidlův pád psaly, že politická krize způsobí v reformním programu další zpomalení. Podle Sobíška ale ve Špidlově reformním arzenálu již stejně mnoho kroků nezbývalo.
Po prohraných eurovolbách vláda do parlamentu poslala návrh na snížení daní rodinám s dětmi, ale parlament se zatím nemění, a tak návrh má šanci na úspěch. Velké a důležité reformy, například dlouhodobá úprava důchodů pro příští generace, se však stejně měly odložit. Špidla pro ně hledal podporu u ODS, která odmítla.
