Špidla sází na penzijní fondy

Ministr práce a sociálních věcí míní, že zaměstnanecké penzijní fondy jsou kombinací jisté investice a vysokého výnosu, který předčí další formy spoření. Vládě se pomalu krátí čas k prosazování plánů ve sněmovně. Ministr práce Vladimír Špidla však doufá, že se mu pilíře jeho důchodové reformy, tedy zaměstnanecké penzijní fondy a sociální pojišťovnu, ještě podaří v parlamentu obhájit.

Pan vicepremiér Rychetský rozeslal všem členům vlády dopisy, že zákony, u nichž má být šance je prosadit, musí být předloženy do srpna ...
Ano, ten dopis jsme dostali. Ale to je jen doporučení. Ty zákony se budou předkládat v září a v říjnu dál. On jen upozornil, že už je poslední doba, kdy se dá něco stihnout. A to je z hlediska volebního období pravda. Není to nic formálního.

Řada ekonomů upozorňuje, že zaměstnanecké penzijní fondy se stanou dalšími kampeličkami, kde zmizí úspory lidí. Pokud nebude dobře vyřešena regulace a dozor nad nimi. Vy se nebojíte ztrát v těchto fondech?
Kontrola bude vyřešena stejně jako u ostatních finančních institucí. Dozor bude zajišťovat ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry. Je otázka, proč bych se měl bát podobných problémů, jaké měly kampeličky. Kampeličky byly do jisté míry domácí zvláštností. Tyto fondy pracují ve většině vyspělých zemí. V USA je jich sedm set tisíc. V tisících se počítají i ve Velké Británii. Obecně jsou tam považovány ze všech finančních institucí za nejbezpečnější. Bezpečnější než banky, bezpečnější než pojišťovny.

Proč jsou považovány za bezpečnější?
Především proto, že pracují na neziskovém principu. To je dost významné, vede je to k méně riskantnímu podnikání. Jsou pravidla o tom, že si musí najímat kvalitní depozitáře. Ty fondy z žádného hlediska nejsou méně bezpečné než jakékoliv jiné finanční instituce na českém finančním trhu. Naopak mezinárodní zkušenosti ukazují, že toto jsou fondy nejbezpečnější.

Ano, v USA je to velmi rozšířený způsob spoření na důchod. Ale ten dozor a dohled je tam nesrovnatelně přísnější a kvalifikovanější. Fondy mají obrovské informační povinnosti....
My jsme udělali spolu se Světovou bankou velmi podrobné studie. Jen na okraj musím říct, že mně osobně je ta myšlenka zaměstnaneckých neziskových fondů velmi blízká. Takže jsme spolu s mezinárodními institucemi zkoumali, zda tady ty fondy mohou vzniknout.

Proč je vám osobně tento druh spoření blízký....
Protože je neziskový. To je všechno. Současné fondy jsou akciové společnosti, to znamená, že jejich zisky se dělí mezi akcionáře a účastníky pojištění. U této formy pojištění se naopak veškerý výnos vrací zpět tam, kdo si ve fondu na penzi spoří. Tím, že současné penzijní fondy jsou akciové společnosti, jsou v trvalém rozporu mezi výnosem pro akcionáře a výnosem pro střadatele. Akcionáři se vždy z toho výnosu budou snažit uříznout svůj zisk. O to méně zbude na ty, kdo střádají. Zahraniční zkušenosti také ukazují, že tyto fondy mají výrazně nižší náklady na správu a režii. Mají tak poloviční až třetinové náklady oproti ziskovým penzijním fondům. Je to dáno hlavně tím, že nemusí investovat do reklamy a do dealerů, kteří jejich produkty nabízejí.

Podle vašeho zákona však zaměstnanecké fondy budou muset dát své peníze do správy investiční společnosti s licencí Komise pro cenné papíry. To jsou normální akciové společnosti stejně jako penzijní fondy. A zaměstnanecké fondy jim jistě budou muset platit i část režijních nákladů...
Ano, to je logická úvaha, která je správná. Firma samozřejmě má své režijní náklady. Ale stále jsou ty režijní náklady menší. Protože oni si zaplatí správu. Oni neplatí reklamu, dividendy.

Kdo a jak zaručí odbornou schopnost lidí spravujících tyto fondy? Budou to zástupci zaměstnanců? Ne u každého se asi najde investiční bankéř...
To je strašně jednoduchý a povrchní argument. Už jsem vám jasně říkal, že ty peníze jsou svěřeny depozitáři (investiční společnost, která je spravuje pozn. red.).

Ale přece když já dám své osobní peníze do banky, tak mám možnost jejich osud vlastními rozhodnutími ovlivňovat...
To máte tedy jen velmi teoretickou možnost. Zaměstnanecký fond má samozřejmě své vedení, které může rozhodnout, zda vybraná investiční společnost nezachází s penězi dobře. A může předat správu někomu jinému. Hodnota majetku se přepočítává každý den. A ti lidé mají přehled. Když výnos klesá, tak je možné zasáhnout.

Myslíte, že najdete pro tento zákon politickou podporu? Předjednávali jste ji?
Předjednávali. Ale stejně si myslím, že to bude velmi obtížné. Ti, kdo proti tomu z velmi povrchních důvodů protestují, tak to je ztracená varta. S těmi nemá cenu ztrácet čas. Ti lidé přemýšlejí velmi krátkozrace. Až za pár let vstoupíme do Evropské unie, v což já pevně doufám, budeme muset přijmout stejná pravidla, která platí tam. A jestliže jsou ty fondy po celé Evropě, tak ony tady prostě budou. Je to krok vpřed. Já nechci aby, až v roce 2004 padnou hranice, aby firmy, které v zahraničí fondy mají, šly do prázdna.

Ve státním rozpočtu se počítá s dalším růstem povinných sociálních výdajů. O které výdaje jde?
Důchody.

Ekonomice se však docela daří. Takže by naopak měly klesat podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky...
V zásadě máte pravdu. Jenom nemáte pravdu v míře. Jenomže důchody jsou 190 miliard korun a nezaměstnanost pět a půl. A také se víc získá, protože když ti lidé pracují, tak platí daně a pojištění. To je pravda.

Nezaměstnanost se celkově snížila. Ale ne v těch problematických oblastech - Most, Ostrava. Máte signály, že firmy mají zájem tam investovat...
Na Mostecko míří mexický výrobce hlav motorů, firma Nemak. Vypadá to, že to asi dobře dopadne. Nemak už začal velmi vážně jednat o přesunutí z Plzně do Mostu.

Jak vnímáte tlaky energetiků, kteří se pod hrozbou zhasnutí země domáhají obrovských sociálních záruk a ročních odstupných ve strachu z privatizace?
Pokud dojde k hromadnému propouštění, tak samozřejmě přijmeme sociální program. Ta situace zatím rozhodně v tuzemsku nedospěla k tomu, že jsou pro sociální program důvody