Špidlovi svět rád půjčí, dluhy porostou

  • 155
Kdo nemá rád dluhy a spoléhal by, že Špidlova vláda bude přitlačena k větší úspornosti, mýlil by se. Půjčovat českému státu je nyní mezi bankami, pojišťovnami i zahraničními investory takový hit, že Špidla se rozhodně nemusí obávat nedostatku zdrojů. Špidlův tým má podle ekonomů to štěstí, že přebírá jednu z nejméně zadlužených zemí v Evropě.

To na jednu stranu podstatně snižuje pravděpodobnost, že by se Česko ocitlo ve finanční krizi po vzoru Argentiny. Na druhou stranu to ovšem uvolňuje nové vládě ruce k větším výdajům, větším dluhům a k povinnosti v budoucnu splácet větší úroky.

Vláda Vladimíra Špidly dala najevo, že tohoto prostoru využije i za cenu zadlužení příštích generací. Nový ministr financí Bohuslav Sobotka přiznává, že dluhové hospodaření plánuje také kvůli tomu, že lidé si zvykli na sociální standard, který jim vláda nechce brát.

Instituce, které mají volné peníze, českému státu rády půjčí. "Dokud budou investoři přesvědčeni o udržitelnosti ekonomického růstu a stabilního prostředí, bude umístění nových dluhopisů myslitelné. Poptávku budou vytvářet zejména životní pojišťovny, penzijní fondy, investiční fondy a banky," uvedl ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.

Zatím se ví jen to, že v posledním roce čtyřletého volebního období bude nové vládě v rozpočtu chybět 4,9 až 5,4 procenta HDP, což v té době bude kolem 150 miliard korun. Jak naznačil nový předseda vlády Špidla i ministr financí Sobotka, stejně velký nebo větší schodek chtějí udělat i v každém předchozím roce. Z toho vyplývá, že vláda hodlá za čtyři roky utratit o 600 miliard víc, než vybere na daních.

Část této sumy by měl stát uhradit svými příjmy z privatizace (vzhledem ke starším nabídkám za ČEZ a Telecom může jít nanejvýš o 200 miliard korun). Další část schodku představují dluhy, které už dnes de facto existují a pouze se převedou do státního rozpočtu (hlavně stomiliardová ztráta konsolidační agentury).

Ale i tak zbývá nejméně 300 miliard korun, které si vláda bude muset půjčit. Není přitom jasné, zda je v této částce započítáno 100 miliard na nákup nových stíhaček, o kterém chtějí sociální demokraté znovu jednat. Už dnes stát dluží bankám, pojišťovnám a dalším držitelům dluhopisů vydaných za Zemana a Klause 380 miliard korun. Tato částka se během následujících čtyř let rozroste na dvojnásobek.

Dluh jako takový se peněženek daňových poplatníků bezprostředně netýká, protože staré dluhopisy, kterým dobíhá platnost, se uhradí vydáním nových. Jenže s dluhem rostou i úroky, které je třeba platit. Nyní je to 20 miliard korun ročně, za čtyři roky by to mohl být dvojnásobek.

Přesnější plán chce nový ministr financí Bohuslav Sobotka zveřejnit do konce roku, včetně analýz, kolik peněz budou finanční trhy ochotny Česku v příštích letech půjčit. "Není tady signál, že by předpokládaný vývoj nebyl financovatelný," ujišťuje šéf odboru státních cenných papírů ministerstva financí Karel Bidlo.

Současná situace na trhu mu dává za pravdu. "Trh je připraven. Ale nahoru půjdou úrokové míry, a tím náklady financování, " uvedl Otakar Otépka, obchodník s dluhopisy v Commerzbank.