V Česku to začíná vřít podobně jako v Rakousku či ve Francii. Učitelům dochází trpělivost, prý nejen kvůli platům, ale kvůli dlouhodobému zanedbávání školství. Populární ministr obrany hází po seškrtání peněz flintu do žita. Odbory se bouří.
Bude reforma opravdu tolik bolet? Ano, ale naplno zřejmě až v příštím kole. Odvážnější opatření, jako je právě pozdější odchod do důchodu, se odkládají na pozdější roky. A reforma se opírá o přehnaně optimistický odhad vývoje ekonomiky. Ke splnění vyhlášených cílů bude třeba ještě přitvrdit.
Nepůjde to do živého
Bohuslav Sobotka, jenž vsadil svou politickou kariéru na kult reformátora a zachránce předlužené země, popisuje chystané kroky dvěma slovy: "Naše kroky jsou ambiciózní, ale realistické."
Když o svých záměrech přesvědčoval minulý týden kolegy v parlamentu, z úst Sobotkových spojenců padala utěšující slova o tom, že toto kolo reforem "nepůjde do živého".
Co tím chtějí vládní politici říci? Například to, že zpočátku budou do parlamentu předkládat jen první, méně radikální dávku změn. Sněmovnou dosud prošel z celého balíku jediný zákon, a sice zvýšení DPH pro telefonování a některé další služby.
V létě chce zvednout spotřební daně z cigaret a pohonných hmot, omezit podporu stavebního spoření, prosadit přísnější zákon o nemocenské a ztížit čerpání sociálních dávek lidem, kteří se vyhýbají práci. Od příštího roku má stoupnout také pojistné pro živnostníky.
Couvat už se nedá
Až poté, co tyto kroky projdou, a bude tím zachráněn státní rozpočet na příští rok, chce ministr práce Zdeněk Škromach zahájit boj o nejtvrdší bod celé reformy: pozdější odchod do důchodu.
Ten lidé plně pocítí nejdříve za deset let, ale dopady jsou nemalé. Ženy kolem čtyřicítky by měly pracovat o čtyři roky déle. V Rakousku bude v úterý kvůli obdobnému návrhu podruhé stávkovat celá země.
Na rok 2006 se podle aktuálního materiálu ministerstva financí odkládá také "rychlá a hluboká reforma" sociálních dávek. Až úplně nakonec má přijít na řadu velká penzijní reforma pro mladší ročníky.
Ta je však nyní pouhou vizí, která se může uskutečnit jen v případě dlouhodobé podpory od opozice.
Podle bývalého ministra financí Pavla Mertlíka však už vláda nemůže couvnout. "Vážnost problému si spolu s vládou osvojila i česká veřejnost. Tento proces je nevratný. Žádná vláda se již z reformy nevylže."
Všechna čísla nesedí
Veškeré úsilí vláda zaštiťuje ústředním slibem: stáhnout do roku 2006 schodek rozpočtu z šesti na čtyři procenta HDP. K tomu bude muset prosadit ještě novou vlnu škrtů, o níž dnes nemluví.
Ve svém plánu si totiž ministři pomohli příliš růžovou prognózou vývoje ekonomiky. V roce 2006 počítají s nominálním růstem HDP o 8,5 procenta, což je vysoko nad odhady ekonomů.
