Při svém úterním odchodu z ministerské kanceláře předal Eduard Janota nastupujícímu Miroslavu Kalouskovi padesátistránkový protokol. V něm popisuje největší průšvihy, které je třeba v resortu řešit. Tím nejaktuálnějším jsou podle něj půjčky pro stát. "Je jednoduché vytvořit dluh, ale složité ho za rozumných podmínek trvale profinancovat," varuje Janota.
Co si kromě cenných zkušeností a kontaktů z ministerstva odnášíte?
Asi deset kopií dokumentů, protože to považuji za rozumné ze svého pohledu. Nerad bych se dočkal toho, abych někdy zjistil, že podpis na nějakém spisu není můj, že to není mé vyjádření. Postupuji stejně, jako když jsem odcházel před čtyřmi lety (po vyhazovu od Vlastimila Tlustého, pozn. red). Speciální sejf na to nemám.
Co jste naopak po sobě na ministerstvu svému nástupci zanechal?
Zpracoval jsem padesátistránkový předávací protokol. Popisuje nejpalčivější problémy, které na ministerstvu jsou. Panu Kalouskovi doporučím přečíst si z toho deset stránek...
Které problémy to tedy jsou?
Ekozakázka, byty OKD, kvůli kterým byla řada interpelací v parlamentu, arbitráže, nedotažené věci kolem svatovítské katedrály. Také záležitost půjčky Lotyšsku, prezidentem zamítnutý vládní návrh loterijního zákona, věci týkající se podpory exportu, financování dluhové služby, důchodové reformy a toho, jak navázat na druhou Bezděkovu komisi. Dále otázka jednotného inkasního místa, harmonizace daňových základů, zásady odměňování v podnicích se státní účastí. Tato vláda také bude muset dořešit povodně a najít 3,3 miliardy korun.
Co z toho považujete za největší hrozbu?
Financování dluhu bude jednou poměrně problém, jako ve všech zemích EU. V pondělí se snížil rating Portugalsku, protože má deficit, dluhy a schopnost profinancovat je za normálních podmínek je velmi komplikovaná.
Česko s tím ale dosud problém nemělo, novými dluhopisy se vždy podařilo pokrýt ty aktuálně splatné.
Nikdy jsme se nezpozdili se splácením ani o minutu. Preferoval bych zaplatit dluh před výplatou penzí. Úředníci ministerstva připraví podklady pro případnou dolarovou emisi dluhopisů. Zatím máme emise v korunách, eurech, jenech a švýcarských francích, teď budeme hledat jiné cesty, jak to řešit.
Co projekt dluhopisů pro občany? Je mrtvý?
Teoretická možnost to je, uvidíme, jestli bude využita. Pan Kalousek měl úplně jinou představu o projektu. Současný návrh je určitým výsledkem jednání a kompromisů mezi poslanci, senátory, ČNB a bankami. Zmínil jste nová pravidla odměňování představitelů ve státních podnicích.
Jak by se například změnily platy v orgánech ČEZ?
Obecně je to odstupňované podle typu společnosti. Záměrně to říkat nebudu, nechám to ministru Kalouskovi.
Co rozpočet letošního roku? Bude ještě obtížné dodržet deficit 5,3 procenta?
Vláda se ani letos nevyhne dalším úsporám nad rámec našich opatření v rozsahu dalších cirka 15 miliard. Už jsme vázali výdaje v rozpočtu a prostředky na privatizačním účtu. Daňová přiznání v červnu dopadla relativně velmi dobře, ale potýkáme se s neplněním spotřební daně.
Jak rozsáhlý problém pro státní kasu to je?
Mezi osmi a deseti miliardami. Zahraniční kamiony u nás už netankují, protože spotřební daň a cena nafty a benzinu je na Slovensku, v Rakousku či v Polsku nižší.
Jak se vám líbí koaliční smlouva? Je v její ekonomické části něco, co nezapadá do pokračování vaší politiky?
Pokud vím, ministr Kalousek se chce orientovat stejným směrem, tedy k zeštíhlení státní správy. Mně se nepodařilo prosadit v úřednické vládě premiéra Fischera snížení mezd o čtyři procenta, on chce snížit o deset. Velmi razantní jsou i opatření v oblasti sociálních výdajů. Fandím jim, považuji to za správné. Tato vláda má na rozdíl od vlády, které jsem byl členem, výhodu, že si návrhy hravě prosadí nejen ve Strakově akademii, ale i v parlamentu.
Když jsem se vás při vašem nástupu na ministerstvo před rokem ptala, proč dosud žádný ministr nedokázal svůj úřad skutečně zeštíhlit, řekl jste, že si z něj podřízení udělají trhací kalendář. Teď to platit nebude?
Mnozí ministři budou mít smůlu, než se rozkoukají, aparát má tendenci je semlít. Ale bude záležet na jejich razantnosti a odvaze. Já v té situaci nebyl a zcela určitě se do této situace nevrací Kalousek, který zná ten resort velmi detailně.
Bude tedy mít jednoduché seškrtat desetinu na platech?
Pozor, síla není v razanci škrtání. Ten výsledný efekt vychází z toho, zda to umím obhájit, projednat, vysvětlit. Zda jsem schopen přesvědčit kolegy ve vládě, respektive poslance či vůbec občany, o tom, že je to bezpodmínečně nutné. Loni, když jsme dělali rozpočet, ještě žádné problémy typu Řecka nebyly. Situace tak věci nahrává. Chaos, masové demonstrace, stávky byly určitě argumentem, který mnoho voličů bralo v úvahu. Pokud se chceme vyhnout takovým problémům, určité ozdravné procesy musí být.
Když trochu odbočím, i česká úřednická vláda se přesvědčila o síle odborů, a to šlo jen o zvýšení DPH na zaměstnanecké benefity.
Kdyby vláda byla standardní, politická, silná, dalo se tomu postavit. Zvýhodněnou DPH na benefity věcně nepovažuji za správnou a premiér Fischer také ne. Ale vyhodnotil to riziko určitého chaosu a destability jako velmi vážné, a proto se rozhodl ustoupit. Navíc část ministrů by stejně hlasovala proti zvýšení DPH.
Podle koaliční smlouvy se na české dluhové službě (úroky a obsluha dluhu) mají ušetřit čtyři miliardy. Je to reálné?
Tomu říkám zbožné přání. Se zástupci koalice jsme o tom jednali, padaly tam nápady ušetřit až desítky miliard na dluhové službě. Z detailní analýzy vyplynulo, že kdyby se situace na trzích nezhoršila, tak jsme schopni vygenerovat úsporu v řádu 1,5 miliardy korun.
Ani když vláda srazí schodek o sedmdesát miliard, jak slibuje?
I to jsme vzali v úvahu. Jedna věc je, když mám nižší deficit a potřebuji méně emitovat. Na druhé straně, parametrem nákladů je úrok z dluhopisu, který jsem schopen uhrát na finančních trzích. A tam jsou náklady vyšší, než byly loni.
Co čeká nového ministra ve vztahu k EU?
Ve věci regulace, dohledu či konkrétně bankovní daně je náš pohled jiný, než má Brusel. Ministerstvo financí se ve shodě s Českou národní bankou brání některým pravomocím dohledových orgánů mimo republiku. Mohly by nám nařizovat opatření, která by měla rozpočtové dopady. Pak by za ně ale někdo musel být zodpovědný.
