Podle původních předpokladů ministerstva měl letos vládní dluh vzrůst na 24,1 procenta HDP z loňských 19,9 procenta. Česko ale musí CME navíc na základě arbitrážního rozhodnutí zaplatit asi 10,4 miliardy korun, protože neohlídalo její investici do televize Nova.
Zastavit vysoké tempo růstu dluhu může pouze reforma veřejných financí. O její konečné podobě vláda podle ministra rozhodne nejpozději v polovině roku. Kartami však ještě může zamíchat výsledek víkendového sjezdu ČSSD.
"Výsledek sjezdu předurčí, zda reforma bude pokračovat. Nestabilita vlády by reformu pohřbila," dodal Sobotka na diskusním fóru k reformě veřejných financí na Vysoké škole ekonomické.
Pokud by se kabinet k reformě neodhodlal, veřejný dluh by se v roce 2006 tedy na konci volebního období, prohloubil až na 45 procent HDP. Podmínkou pro budoucí přijetí eura je veřejný dluh nepřekračující šedesátiprocentní hranici.
Česká národní banka sice reformu vítá, i její radikální verzi však nepovažuje za dostačující. Základní scénář totiž stále zhoršuje saldo deficitu veřejných financí a i ambiciózní varianta zadlužení zlepšuje jen nepatrně, uvedl člen bankovní rady Pavel Štěpánek.
Podle něj v reformě především zcela chybí důchodová reforma a reforma zdravotního pojištění. "Destabilizační potenciál veřejných rozpočtů přetrvá ještě několik let i při ambicióznější variantě," uvedl Štěpánek.
