Některé fondy ještě nedávno špatné výsledky uměle vylepšovaly tím, že rok 2014 zadotovaly ze svého.

Některé fondy ještě nedávno špatné výsledky uměle vylepšovaly tím, že rok 2014 zadotovaly ze svého. | foto: AP

Spoření na důchod poprvé prodělalo. Klienty čeká i zvýšení poplatků

  • 391
Loni si klienti penzijních společností ve třetím pilíři poprvé vyzkoušeli, jaké to je, když se jim tenčí úspory na penzi. Ztráty se pohybují v rozmezí od minus 0,1 procenta do minus 11,5 procenta a dotkly se sedmi fondů. Letos fondy navíc zvýší poplatky za správu jejich peněz.

Rok 2015 byl pro nové penzijní fondy testovacím rokem – sedm z nich poprvé v historii penzijního spoření prodělalo. Nejde však o žádnou tragédii – z dlouhodobého hlediska jsou výsledky fondů plusové.

Část z 300 tisíc klientů, kteří spoří v doplňkovém penzijním spoření, poprvé okusí, jaké to je, když stát neručí za to, že neprodělají. U spoření se státní podporou na to dosud nebyli zvyklí.

Ztráty se pohybují v rozmezí od minus 0,1 procenta do minus 11,5 procenta a dotkly se sedmi fondů. Jde o Axa dluhopisový fond, Conseq Globální akciový fond, fondy vyvážený a dynamický České spořitelny, fondy růstový a spořící skupiny NN (dříve ING) a Dynamický fond ČP.

Důvod, proč zejména fondy s odvážnější strategií loni nepředvedly zářné výsledky je, že finanční trhy skákaly nepředvídatelně nahoru a dolů a s nimi i hodnota akcií a dluhopisů. „Z tohoto důvodu byl loňský rok výhodnější pro klienty s konzervativními portfolii, které vynesly klientům mírně přes 2 procenta, naopak dynamické portfolio zůstalo po všech zmíněných turbulencích blízko kladné nuly,“ vysvětluje Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny.

Penzijní společnosti se tak poprvé odvážily ztrátu nechat na klientovi. Ještě nedávno totiž některé z nich špatné výsledky uměle vylepšovaly tím, že rok 2014 zadotovaly ze svého - nechtěly hned na začátku klienty odrazovat.

Výjimkou je Komerční banka, která svůj fond zadotovala i loni – šlo o čerstvě v září založený spořící konzervativní fond a dotaci 273 tisíc korun. „Cílem bylo přiblížení se dlouhodobému výnosu, který odpovídá příslušnému rizikovému profilu fondu,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti.

Naopak strategii dotace nezvolila společnost NN, která loni v květnu založila Růstový fond (měl by investovat i do akcií), a ten na konci roku vykázal nejhorší výsledek mínus 11,5 procenta.

Po třech letech fungování účastnických penzijních fondů, ve kterých už zákon negarantuje neprodělek, se tak začíná situace normalizovat. Kolísání každoročních výsledků spoření na penzi podle situace na trhu je na západ od nás, kde státem podporované penzijní spoření funguje desítky let, běžné. Historie ukazuje, že dlouhodobě pravidelné investování do penzijních produktů předčí inflaci, a Češi by si tak na jisté riziko měli postupně zvyknout.

Fondy věří, že jejich klienti se krátkodobých prodělků nezaleknou a nebudou kvůli tomu z roku na rok měnit fond podle momentálních výsledků.

„Věříme, že na možnost kolísání výnosu zejména u akciových investic klienty dostatečně upozorňujeme a mnoho negativních reakcí neočekáváme,“ říká Richard Siuda z penzijní společnosti skupiny Conseq Investment Management. „O možnosti kolísání výnosů jsou klienti informováni při sjednání smlouvy,“ říká Homolka.

Jiná je situace u starých, transformovaných fondů, tedy těch, u nichž musejí penzijní společnosti ze zákona garantovat neprodělek. Spoří v nich přes čtyři miliony lidí. Za loňský rok bez problémů pokryjí inflaci, která podle odhadů za loňský rok byla pouhých 0,4 procenta. „Očekáváme výnosnost blížící se 1,2 procentům,“ dodává Pavel Racocha, šéf KB PS.

Nebýt toho, že jsme v situaci nejnižších úrokových sazeb v historii, výsledek by asi nikoho nepotěšil. Jenže dnes je to jiné. „Zejména starší klienti do transformovaného fondu ukládají mimořádné vklady a penzijní spoření využívají jako dobře úročený ‚termínovaný účet‘,“ říká Homolka. Očekává, že zhodnocení se u PS ČP bude pohybovat nad jedním procentem.

Fondy zvyšují poplatky

Penzijní spoření zdraží až o 150 korun ročně. Kvůli vyšším poplatkům

Letos čeká klienty jedna nepříjemná změna – fondy zvýší poplatky za správu jejich peněz. Zákon umožňuje zvednout poplatek až o třetinu – u transformovaného fondu (tj. opatrné investování s garancí neprodělku) z 0,6 na 0,8 procent, u účastnických fondů s výjimkou konzervativního z 0,8 na 1%.

Možnosti zvýšení poplatků využijí všechny dotazované fondy, čekají jen až ČNB schválí nové statuty účastnických fondů. ČSOB například svůj dynamický fond spravovala bezpoplatkově, nově bude vybírat 0,8 procent, mohla by si nicméně brát až jedno procento z obhospodařovaných peněz.

„Zvýšení poplatků umožní investice, které jsou spojeny s vyššími transakčními náklady, jako např. dluhopisy a akcie rozvíjejících se trhů, které mohou klientům přinést vyšší výnosy,“ říká Richard Siuda ze společnosti Conseq Investment Management.

„I přes mírné změny poplatků v řádu desítek korun za rok, zůstává doplňkové penzijní spoření produktem s bezkonkurenčně nízkými náklady. Ve srovnání například s podílovými fondy jsou poplatky u spoření na penzi prakticky poloviční,“ srovnává Homolka.

I když penzijní společnosti opakovaně upozorňují, že tyto poplatky jsou nízké, faktem zůstává, že nebýt štědrého státního příspěvku pro klienty (až 230 korun měsíčně plus daňové úlevy až 1800 korun), penzijní spoření by nebylo tak populární jako dnes.