Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


‚Kalouskovy’ státní dluhopisy jsou pro stát nevýhodné a mizí z trhu

  6:01aktualizováno  6:01
Spořicí státní dluhopisy postupně mizí z trhu, ministerstvu financí se nevyplatí vydávat v situaci extrémně nízkých úroků nové. Vize bývalého ministra financí Miroslava Kalouska o udržení části státního dluhu mezi českými domácnostmi se tak rozpadá. Distribuce dluhopisů mezi občany je navíc pro stát poměrně drahá.

Státní dluhopisy začala vláda vydávat za ministra financí Kalouska; ilustrační foto | foto: koláž iDNES.cz

Když ministerstvo financí koncem roku 2011 začínalo vydávat státní dluhopisy, chtělo postupně mezi lidi dostat zhruba desetinu českého dluhu. Jenže se děje opak. Během letošního roku klesne jejich objem kvůli splátkám starých spořicích dluhopisů na polovinu. Na státním dluhu, který dosahuje 1,7 bilionu korun, se budou retailové dluhopisy podílet asi dvěma procenty.

„Zkoncentrovala se nám splátka několika emisí - jak těch prvních, pětiletých dluhopisů, tak tříletých. Máme teď v oběhu 67 miliard, po letošní splátce to bude o 30 miliard méně,“ říká Jan Gregor, náměstek ministra financí pro státní rozpočet.

Ministerstvo obecně považuje vydávání státních spořicích dluhopisů za správné. „Drží dluh v domácí ekonomice a úrokové příjmy jdou domácnostem,“ vysvětluje Gregor.

Technicky je proto vše připraveno na spuštění další emise, nicméně problémem je současná situace na finančním trhu. Úroková míra se pohybuje natolik nízko, že by stát investorům nemohl nabídnout zajímavý výnos a neprodělat.

Nejvíc se dalo vydělat na prvních třech emisích. První pětileté, takzvané reinvestiční dluhopisy, splatné letos, se zhodnotily až o 11,7 procenta (v přepočtu na roční úrok to je 3,31 %). To je v dnešní době, kdy banky nabízejí maximálně jednoprocentní úrok, extrém.

Navíc se z jejich výnosu nemusí platit daň. Ta se začala vybírat až od roku 2013. Za Kalouska, který dluhopisy pro domácnosti odstartoval, se jich dostalo mezi lidi nejvíc, celkem za 83 miliard korun.

Zatím poslední emise spořicích dluhopisů proběhla v červnu roku 2014 za ministra Andreje Babiše. Pětiletý reinvestiční dluhopis nabízel za pět let zhodnocení pouhých 9,5 procenta (1,83 % ročně). Prodalo se jich jen za 1,4 miliardy korun.

Česko si půjčuje - a vydělává

Češi nemají nízké úroky sami. Podle Petra Paveleka, ředitele pro řízení státního dluhu z ministerstva financí, i Německo a Švédsko výrazně omezily vydávání retailových dluhopisů. „Švédsko bylo v tomto směru donedávna hodně aktivní, dokonce sbíralo vklady od domácností přes internet, občané si mohli u vlády uložit peníze,“ říká Pavelek.

Pro stát je levnější půjčit si ve velkém od bank, fondů a pojišťoven. Vydává proto raději klasické státní dluhopisy. Když chce prodávat po tisícikorunách dluhopisy drobným střadatelům, musí je nalákat a nabídnout úroky srovnatelné s nabídkou termínovaných vkladů v bankách.

Právě za to, že dluhopisy lidem prodává s příliš štědrým úrokem, bylo ministerstvo v minulosti kritizováno. Navíc jejich distribuce mezi lidi vychází poměrně draho. Cenné je na nich naopak to, že dluh zůstává v rukou občanů, a ti na něm navíc vydělají.

S financováním státního dluhu souvisí také to, že loni státní pokladna zažila neobvyklou situaci: věřitelé Česku byli ochotni platit za to, že mu mohou půjčit.

„Podařilo se nám vydělat na řízení dluhu, což je z dlouhodobé perspektivy anomálie. V roce 2015 jsme na dluhopisech vydělali 414 milionů, v roce 2016 to bude minimálně stejně tolik,“ říká náměstek Gregor. Česko si půjčovalo i za minus čtvrt procenta.

Na úrocích z celého dluhu Česko ještě před několika lety platilo v průměru pět procent ročně, loni to bylo jen 2,7 procenta.

Ze záporných úroků profituje dlouhodobě Německo, Dánsko, Švýcarsko či Švédsko. „Tam je to ale zčásti dáno tím, že tamní centrální banka nastavila zápornou úrokovou sazbu,“ připomíná Pavelek.

Situace s vydáním dluhopisů pro velké instituce se záporným úrokem by se mohla opakovat i letos. „Předpokládáme, že to může mít podobný vývoj,“ odhaduje Gregor. Co se bude dít v druhé polovině roku, závisí na tom, jak se zachová ČNB. Zatím to vypadá, že prakticky nulová sazba vydrží celý rok.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.