„Banka naší velikosti má velmi rozsáhlou škálu produktů a služeb a má logicky i rozsáhlý sazebník. Stejně jako pravidelně revidujeme nabídku produktů, revidujeme i poplatky,“řekl Martin Škopek člen představenstva a náměstek generálního ředitele České spořitelny.
Spořitelna zruší od 1. srpna devět poplatků. Patří mezi ně poplatek za rušení sporožira a běžného účtu, za deaktivaci vkladní knížky a účtu vedeného ve službě Servis 24, za ověření zůstatku na účtu v případě neoprávněné reklamace a některé drobné administrativní poplatky.
„Výši poplatků určuje několik faktorů - náklady, využívání produktu a také reakce klientů, veřejné mínění a konkurenční prostředí. Těchto devět poplatků rušíme, protože klienti je pokládají za nesprávné a protože se poplatky za rušení účtu staly faktorem, který poškozuje bankovní reputaci,“ dodal Škopek.
Dopad ze snížení poplatků do hospodaření banky vyčíslil asi na 60 milionů korun ročně. Jen za zrušení účtu klienti spořitelny dosud platili 300 korun.
Ke zrušení poplatku za zrušení účtu už v květnu přistoupila HVB Bank, delší dobu tento poplatek neúčtuje ani Komerční banka, Citibank, Živnobanka a Bawag.
Naopak například ČSOB a Raiffeisenabank dosud ve svých sazebnících tuto položku mají.
Spor o poplatky odstartoval v květnu antimonopolní úřad, který se rozhodl přezkoumat chování České spořitelny, Komerční banky a ČSOB kvůli podezření z možného kartelu v oblasti poplatků. - více ZDE
Do sporu se vzápětí vložilo i ministerstvo financí, které zveřejnilo seznam opatření, jak banky přinutit ke změnám a nižším sazbám. Bankéři nařčení z kartelu odmítají s odkazem na ostrou konkurenci, sami ale navrhují některá zlepšení, například kodex práv zákazníka. - více ZDE
Ministerstvo financí také rozhodnutí banky přivítalo. „Banky reagují na tlak spotřebitelů a státu. Zrušení poplatku vnímám jako potvrzení toho, že i Česká spořitelna má zájem na zlepšování postavení svých klientů. Věřím, že je to první náznak změn, ke kterým v následujících měsících dojde,“ sdělil náměstek ministra Tomáš Prouza.
