Má fotbalista s příjmem dva miliony ročně odvést státu na dani z příjmů 95 tisíc, nebo 155 tisíc korun? Finanční správa si myslí, že by to měla být vyšší částka. Fotbalisté opak.
„Finanční správa zkoumala správnost daňových přiznání - jestli získávají příjem z živnosti, nebo z výkonu nezávislého povolání. Jednalo se především o profesionální hráče kolektivních sportů, zejména hokej, kopaná a dále pak basketbal a volejbal,“ uvedla Petra Petlachová, mluvčí finanční správy.
Sportovci jako podnikateléHráčům kolektivních sportů se používání výdajových paušálů zpravidla vyplatí. „Velkou část nákladů nese klub: cestovné, vybavení, náklady na trénink,“ říká Petr Frisch z Pro Factum Consulting. Místo sbírání účtenek za skutečné náklady jim tak stačí pro finanční úřady zdokumentovat své příjmy (vystavené faktury) a od nich si na konci roku paušálně odečíst příslušná procenta (60 %, pokud má živnostenský list, 40 %, pokud nemá) jako náklady. Ze zbytku pak zaplatí daň z příjmů 15 procent plus zdravotní a sociální pojištění. Paušály se mohou používat jen na příjmy do dvou milionů. Od výsledné daně si tito podnikatelé nesmějí ani odečíst slevy na děti a na manželku. |
Kolika sportovcům a jakou částku správce daně doměřil na daních, nesmí zveřejnit. Všem podnikatelům podávajícím přiznání loni dohromady doměřily finanční úřady na daních 178 milionů korun.
„Stát tam zřejmě cítí peníze, souvisí to s aktuálně větším tlakem na výběr daní,“ říká František Francírek ze společnosti Locke a Hobbes, která vyřizuje daně profesionálním sportovcům, zejména fotbalistům a hokejistům.
Firma aktuálně vede za sportovce jeden soudní spor a v druhém případě se proti daňovému doměrku odvolala v rámci finanční správy. „U jednotlivých hráčů jde o statisíce korun na doplatku a penále - není to částka pro hráče malá,“ dodává Francírek.
Finanční úřad při své razii kontroloval, jestli sportovci neuplatňují štědřejší výdajový paušál, než by měli. „Pokud si sportovec zřídil živnostenský list a přistupoval ke své sportovní činnosti jako k podnikání, uplatňoval si 60procentní výdajový paušál. Finanční úřady však tvrdí, že nejde o živnost a smí se uplatňovat jen 40procentní paušál jako u svobodného povolání, podobně jako to dělá advokát nebo lékař,“ říká daňový expert Petr Frisch z Pro Factum Consulting.
Profesionální sportovci, pokud nejsou zaměstnanci armádní Dukly, zpravidla fungují vůči klubům jako samostatní podnikatelé dodávající služby. „Bylo by dobré, aby si hráč či trenér do smlouvy zanesli reklamní činnost a organizování sportovní činnosti,“ říká Pavlína Šimáková, daňová poradkyně extraligového klubu Basketball Nymburk.
Faktury pak znějí například na zviditelnění loga, které hráči nosí na dresech, nebo na spolupráci s ostatními hráči - trenéry, maséry, PR. „Prakticky organizují zápas či trénink,“ argumentuje Šimáková. Finanční úřady to ovšem vidí jinak.
Speciální živnostníci
Velkou otázkou, která se řeší už několik let, je to, zda by hráči v českých klubech neměli být klasicky zaměstnáni. Chce to od nich dokonce evropská fotbalová asociace UEFA. „UEFA se snaží nastavit minimální standardy, které by se promítly do každé smlouvy s fotbalistou,“ říká Ondřej Novák z advokátní kanceláře KŠD Legal, která zastupuje i sportovce.
„V současné chvíli žádný termín od UEFA nebo FIFA nemáme, ale intenzivně na toto téma diskutujeme s ministerstvem školství,“ potvrzuje Ondřej Lípa, mluvčí Fotbalové asociace ČR. Ministerstvo připravuje návrh nového zákona o sportu, ve kterém postavení sportovce vůči klubu upraví.
Na ministerstvu vzniká pracovní skupina, jejímž členem je i daňová poradkyně a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. „Nejde o velké částky, které by na daních unikaly. Jde o daňovou nejistotu hráčů. Každá smlouva s klubem je jiná, jsou v tom zmatky,“ říká. Jak nastavit speciální zdanění pro sportovce, je podle ní otázka pro politiky.
„Zaměstnanecký poměr by samozřejmě znamenal zvýšené náklady klubů i nižší příjmy hráčů,“ konstatuje Marek Miláček z agentury Global Sports, která zastupuje devadesátku fotbalistů či atletku Zuzanu Hejnovou. Jako zaměstnanec by hráč s hrubým příjmem 100 tisíc měsíčně platil na daních z příjmů 216 tisíc korun ročně. Klub by navíc zaplatil za hráče na povinném zdravotním a důchodovém pojištění dalších 34 tisíc měsíčně.
