Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří byznys rybích farem. Vynáší víc než rybolov na moři

  9:18aktualizováno  9:18
Spotřeba ryb z vodních farem poprvé předstihla produkci z přírodních moří a oceánů. Ty už nestačí produkovat dostatek ryb na to, aby nasytily světovou poptávku. Stále více se proto oblíbené rybí maso produkuje uměle ve vodních farmách. A akvakultura se stává obřím byznysem.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Historicky poprvé snědí lidé po celém světě víc masa z rybích farem než z úlovků na otevřeném moři. Jejich konzumace v poslední době roste rychlejším tempem než u hovězího, vepřového a drůbežího masa. Podle serveru Bloomberg.com je to dáno i tím, že celosvětově přibývá uvědomělé populace, která se snaží jíst zdravě, a stále více uznává zdravotní benefity z konzumace ryb.

Umělý chov ryb je dnes nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím potravinářského průmyslu. Analytici poukazují na to, že jde o mezník, který by se dal přirovnat k zemědělské revoluci před deseti tisíci lety, kdy člověk začal obdělávat půdu.

Zemědělství však v současnosti dosahuje svých limitů, lidí, které je třeba nasytit, přitom neustále přibývá. Řešením pro dostatečnou obživu pro lidstvo by tak mohl právě umělý chov ryb.

Obratlovci odchycení na moři nebo v oceánech totiž díru na trhu zaplnit nezvládnou. Obrovskou poptávku po mase z ryb tak stále více pokrývají farmy, které vznikají na jezerech nebo v pobřežních vodách.

Ryby a mořské plody mají pro výživu lidí velký význam. Podle vědců dokonce patří k nejstarším potravinám člověka. Odborníci na výživu zase tvrdí, že ryby jsou zdravějším zdrojem bílkovin než jakýkoli jiný druh masa.

Akvakultura jako velký byznys

Význam rybích farem vyzdvihuje také analytička OSN pro výživu a zemědělství Jacqueline Alderová. „Akvakultura má tak velký potenciál, že se v tomto odvětví snaží podnikat stále více firem.“

To dokládá i výrazná aktivita významných společností v této oblasti. Letos v dubnu došlo k fúzi nizozemského dodavatele krmiva pro lososy Nutreco N.V. s větší společností SHV Holdings. Mitsubishi Corporation, největší japonská obchodní společnost, zase odkoupila za 1,4 miliardy dolarů lososovou farmářskou firmu z Norska Cermaq ASA.

„Dá se očekávat, že velké společnosti zaměřující se na živočišné bílkoviny se o tento druh průmyslu budou stále více zajímat. Budou se také chtít podílet na tak zvané Modré revoluci, tedy současném rostoucím byznysu s krmivy i mořskými potravinami,“ řekl serveru Bloomberg.com analytik mořského průmyslu GorjanNikolik z Rabobank International v Utrechtu.

Naposledy vstoupila na trh s chovnými rybami firma Cargill Inc., která je globálně největším dodavatelem masa a také obchodníkem s obilím. Americká společnost se tento týden dohodla na odkoupení norského dodavatele krmiva pro lososy a další mořské druhy EWOS Holding AS, a to za půldruhé miliardy amerických dolarů. Cargill Inc. se tímto krokem stal podle Nikolika jedním z nejvýznamnějších výrobců vodních krmiv.

Ještě před třemi lety tvořila spotřeba ryb z farem méně než polovinu celkové produkce. V roce 1990 spotřebitelé zkonzumovali pouhých 15 procent rybího masa z umělých chovů. Letos už je to víc než polovina a tento trend má v příštích letech pokračovat. Podle OSN roste průmysl spojený s akvakulturou několikanásobně rychleji než živočišná výroba. A s úbytkem ryb v přírodním prostředí význam farem i nadále poroste.

Kritika ochránců přírody

Ekologové už se však na rybí farmy nedívají s takovým nadšením jako obchodníci. Podle nich jsou umělé vody nepřirozeným prostředím, ve kterém ryby velmi trpí. V oceánech nebo mořích se totiž orientují v širokém prostoru všemi svými smysly a ve výrazně ohraničených vodách rybích farem, kde jsou těla obratlovců stísněná, prý můžou ryby dokonce zešílet.

Ochránci přírody kritizují farmáře také za to, že rybám nedopřejí životní prostor ne podle jejich potřeby, nýbrž tak, aby vyšší počet ryb na jednom místě převážil ztráty způsobené úhynem.

Ryby jsou pak v umělých vodách zmatené a narážejí do stěn nebo do sebe navzájem, a způsobují si tak nepříjemná zranění. Poměrně velká ryba, jakou je třeba losos, tak stráví celý život prakticky na jednom místě. Ekologové upozorňují i na chemikálie a antibiotika, kterými se ryby na farmách krmí. A varují rovněž před nemocemi šířícími se mezi rybami i do divokých vod.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.