Od roku 1983 jsou spotřebitelská práva zakotvena v deklaraci OSN. Na politickou scénu je o 21 let dříve uvedl prezident John F. Kennedy. "Spotřebitelé - to znamená my všichni - jsou tou nejsilnější ekonomickou skupinou, která ovlivňuje téměř každé veřejné i soukromé ekonomické rozhodnutí. Je to ale také jediná významná skupina, jejíž názory jsou často přehlíženy," prohlásil ve svém projevu 15. března 1962, v němž poprvé přiznal spotřebitelům právo na bezpečnost, informaci, svobodnou volbu a hlas při tvorbě vládní politiky. Proto je 15. březen každoročně připomínán jako světový den práv spotřebitelů. Čtveřice základních práv se od té doby rozrostla na osm: přibylo právo na odškodnění, vzdělání, zajištění základních potřeb a na zdravé životní prostředí. Ani tím však vývoj spotřebitelských práv neskončil. Spotřebitelští aktivisté jsou přesvědčeni, že zákaznická práva musí jít ruku v ruce s odpovědností. Spotřebitelská politika se podle nich bude v budoucnu ubírat dvěma směry: chránit zákazníky před bezohlednými výrobci a zároveň se snažit, aby spotřeba jedněch neměla nepříznivý vliv na život ostatních.
Práva spotřebitelů
základní potřeby - právo na přístup k základním druhům zboží a služeb nutných pro přežití, jako je přiměřená strava, oblečení, přístřeší, zdravotní péče, vzdělání a hygiena
bezpečnost - právo na ochranu před výrobky a službami ohrožujícími zdraví nebo život
informovanost - právo na přístup k odpovídajícím údajům, na jejichž základě se může spotřebitel zodpovědně rozhodnout, a na ochranu před zavádějící a klamavou reklamou
možnost volby - právo na výběr zboží nebo služeb uspokojivé kvality za konkurenční ceny
zastoupení - právo prosazovat zájmy spotřebitelů a účastnit se vytváření ekonomické politiky
náprava - právo na spravedlivou náhradu za zkreslené či nepravdivé údaje o brakovém zboží nebo neuspokojivých službách
vzdělávání - právo získávat znalosti a schopnosti potřebné pro informovaného spotřebitele
zdravé prostředí - právo na životní prostředí, které spotřebitele neohrožuje a umožňuje jim důstojný a zdravý život
Povinnosti spotřebitelů
kritické vědomí - spotřebitel musí být ostražitější v otázkách cen a kvality zboží a služeb
jednání - spotřebitel musí sám prosazovat svá práva a jednat tak, aby s ním obchodník zacházel slušně. Dokud bude jednat pasivně, bude ho druhá strana i nadále využívat
sociální účast - spotřebitel musí vědět, jaký dopad má spotřeba na ostatní občany, zejména na skupiny oslabených a bezmocných, ať už místního, národního nebo světového společenství
dopad na životní prostředí - spotřebitel musí chápat dopad spotřeby na životní prostředí, uznat osobní a společenskou povinnost uchovat přírodní zdroje a chránit zemi pro budoucí generace
solidarita - spotřebitelé musí prosazovat a chránit své zájmy společně
Pramen: Consumers International
(aku, hve)
Práva spotřebitelů
základní potřeby - právo na přístup k základním druhům zboží a služeb nutných pro přežití, jako je přiměřená strava, oblečení, přístřeší, zdravotní péče, vzdělání a hygiena
bezpečnost - právo na ochranu před výrobky a službami ohrožujícími zdraví nebo život
informovanost - právo na přístup k odpovídajícím údajům, na jejichž základě se může spotřebitel zodpovědně rozhodnout, a na ochranu před zavádějící a klamavou reklamou
možnost volby - právo na výběr zboží nebo služeb uspokojivé kvality za konkurenční ceny
zastoupení - právo prosazovat zájmy spotřebitelů a účastnit se vytváření ekonomické politiky
náprava - právo na spravedlivou náhradu za zkreslené či nepravdivé údaje o brakovém zboží nebo neuspokojivých službách
vzdělávání - právo získávat znalosti a schopnosti potřebné pro informovaného spotřebitele
zdravé prostředí - právo na životní prostředí, které spotřebitele neohrožuje a umožňuje jim důstojný a zdravý život
Povinnosti spotřebitelů
kritické vědomí - spotřebitel musí být ostražitější v otázkách cen a kvality zboží a služeb
jednání - spotřebitel musí sám prosazovat svá práva a jednat tak, aby s ním obchodník zacházel slušně. Dokud bude jednat pasivně, bude ho druhá strana i nadále využívat
sociální účast - spotřebitel musí vědět, jaký dopad má spotřeba na ostatní občany, zejména na skupiny oslabených a bezmocných, ať už místního, národního nebo světového společenství
dopad na životní prostředí - spotřebitel musí chápat dopad spotřeby na životní prostředí, uznat osobní a společenskou povinnost uchovat přírodní zdroje a chránit zemi pro budoucí generace
solidarita - spotřebitelé musí prosazovat a chránit své zájmy společně
Pramen: Consumers International
(aku, hve)
