Uvedl to týdeník Respekt s odvoláním na švýcarskou žalobu, kterou má k dispozici. Ze stejných dokumentů podle něj vyplývá, že hlavní vinu na tom, že stát se zatím nepřipojil k švýcarskému řízení, nesou ministerstvo financí a bývalé špičky Vrchního státního zastupitelství v Praze (o zpackaném vymáhání si přečtěte zde).
Týdeník také ve svém vydání, které vyjde v pondělí, píše, že Švýcaři při vyšetřování MUS dospěli k závěru, že pochybnosti zahalují i osm let starý prodej Škody Plzeň firmě Appian, pod jejíž hlavičkou privatizovali nyní obvinění manažeři už MUS.
Bernská prokuratura je přesvědčena, že tichým společníkem nových majitelů Škody byl i Martin Roman, uvádí Respekt a připomíná, že Roman léta pracoval jako šéf firmy ČEZ, od níž získávala Škoda zakázky. Na propojení Romana se společností ČEZ upozornila před časem i MF DNES (více zde).
Respekt má prý informace o dokumentu, v němž už v roce 2010 dostalo o této věci informaci pražské vrchní státní zastupitelství i s popisem, jak při privatizaci Škody v roce 2003 odteklo 0,75 miliardy Kč na konta manažerů MUS a pak na další konta.
"Tyto peníze údajně částečně posloužily na koupi Škody za 350 milionů korun. Podle Švýcarů šlo opět o nelegální peníze," píše Respekt.
Podvody, zpronevěra, korupce...
Pokud jde o MUS, švýcarská prokuratura koncem října informovala, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z machinací v souvislosti s nejmenovanou energetickou společností. Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze.
Podle Respektu švýcarská žaloba viní někdejší správce MUS z podvodů, zpronevěry, korupce a praní špinavých peněz. Od prosince 1996 do června 1998 podle žaloby manažeři MUS zpronevěřili více než dvě a půl miliardy korun z účtů firmy, kterou spravovali. V druhé fázi, od prosince 1998 do dubna 2002, zpronevěřili manažeři a později už majitelé MUS další čtyři a půl miliardy korun.
První dvě a půl miliardy korun použili prý na nákup akcií v takovém rozsahu, že "za ukradené peníze získali ve státní strategické společnosti padesátiprocentní podíl". Podle žaloby manažeři vzápětí zpronevěřili další čtyři a půl miliardy korun. Část této sumy použili na vrácení peněz z první zpronevěry.
"Další část, přesně 650 milionů korun, na podvodný a korupční nákup akcií MUS od českého státu, jemuž podle žaloby zaplatili za akcie o tři a půl miliardy méně, než byla jejich skutečná hodnota," uvádí týdeník.
Peníze na účet přátel expremiéra Grosse
Manažeři pak prý poslali 150 milionů korun na účet, k němuž měli přístup přátelé tehdejšího místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse Pavel Musela a Jiří Martínek. Další jednu a půl miliardy korun odeslali podle týdeníku manažeři na své soukromé účty.
Respekt píše, že pět milionů dolarů, uložených prý na kontech manažery MUS pro lidi z okolí špiček české vlády, mohlo být použito jako všimné pro vlivné politiky a úředníky, kteří mohli "posunout státní prodej akcií tím správným směrem". V žalobě se ale údajně popisuje jen převod 85 000 dolarů - a to na účty tehdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory. "Co se dělo se zbytkem z pěti milionů dolarů, nevíme a nevíme ani to, kam se při pátrání po osudu těchto korupčních peněz Švýcaři dostali," uvádí týdeník.
Škoda vzniklá českému státu je podle něj součtem tří a půl miliard korun, tedy sumou, o niž prodala tehdejší vláda Miloše Zemana (ČSSD) státní akcie levněji, a zpronevěřených čtyř a půl miliardy korun.
Kdyby se ČR přihlásila jako poškozená, dostal by stát podle Respektu volný přístup ke všemu, co Švýcaři za šest let vypátrali. Žaloba prý naznačuje, že jde o informace a důkazy, které by mohly dostat před soud "skutečně velké ryby", včetně některých ministrů někdejší vlády Miloše Zemana (ČSSD).
Politici i představitelé justice se nyní dohadují, proč už se stát k švýcarskému řízení nepřipojil dříve. A jednotlivé úřady se snaží hodit vinu na někoho jiného (více zde).
