Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

SPT Telecom nevyšel uživatelům Internetu vstříc

  16:53
- Organizátoři protestní akce "Internet proti monopolu" na čvrteční schůzce s představiteli SPT Telecom nenašli řešení, jak zmírnit dopad ohlášeného zdražení telefonních poplatků na uživatele Internetu. Na tiskové konferenci po skončení schůzky se na tom shodli jeden s organizátorů protestu Ondřej Neff a viceprezident SPT pro sítě a služby s přidanou hodnotou Michal Čupa. Podle Neffa je jediným výsledkem setkání stanovení termínu další schůzky na 20.listopadu, na kterou Telecom připraví možná řešení problému.

Čupa, pověřený řešením celého případu, uvedl, že by toto řešení mělo přijít v platnost nejpozději do 1. ledna, kdy vstoupí v platnost nové ceny. Organizátoři navrhují například zvýšení paušálu za telefonní stanici a zrušení ceny za místní hovor. Jinou možností je vyčlenit speciální linky pro datový přenos, pro které by byl delší impuls. Do dnešního dne se k petici proti zdražení připojilo 76 000 lidí.

Tři varianty připojení, s nimiž šli organizátoři protestu na jednání:
1) paušál 500 korun měsíčně a žádné poplatky
2) paušál 300 korun měsíčně a připojení bez poplatků mimo špičky
3) zřízení zvláštní předvolby pro internetové služby, které by byly zvýhodněné

Telecom zdraží místní hovory o 62,5 procenta
"SPT Telecom nezvyšuje v lednu ceny o čtvrtinu, jak oficiálně tvrdí, ale o 62,5 procenta," řekl na dnešní tiskové konferenci jeden z organizátorů akce Internet proti monopolu Ondřej Neff.
Po lednovém zvýšení tarifu místního hovorného z 2,40 Kč na 2,60 Kč a zkrácení délky impulsu o třetinu, vzroste cena minuty hovoru o více než 60 procent.
Telecom však při výpočtu dopadu zdražení vychází z průměrné délky telefonního hovoru, která je podle mluvčí SPT Dany Dvořákové kratší než dvě minuty. Podle váženého průměru pak nárůst cen vychází na asi 26 procent.


Dosavadní vývoj
(do středy 11. listopadu)
SPT Telecom, který má zatím monopol na pevné telefonní linky, nehodlá v dohledné době zvýhodnit sazby při připojení na internet. Jeho představitelé tvrdí, že tento krok bude možný až v době, kdy zmizí staré ústředny, které nejsou schopny rozlišit normální hovor od používání internetu, a nahradí je digitální zařízení. Těch je nyní jen šedesát procent.
"Nabízet rozdílné cenové balíky pro naše zákazníky můžeme, teprve až budeme schopni to řešit technicky. Toho se dříve než příští rok patrně nedočkáme," řekl generální ředitel Telecomu Svatoslav Novák pro rozhlasovou stanici Radiožurnál.
Do kroku jeho společnost nepřidala ani pod hrozbou stávky internetových provozovatelů, kteří tak chtějí příští středu protestovat proti novoročnímu šedesátiprocentnímu zdražení místních poplatků za telefon. Škody podobné akce, jež se uskutečnila například v Německu, byly odhadnuty přibližně na jedenáct milionů marek. V tuzemsku zatím podobné odhady neexistují.
Iniciátoři tuzemského bojkotu, k němuž se zatím přihlásilo více než dvaatřicet tisíc lidí, přitom nechtějí jen hrozit, ale nabízejí i možné způsoby řešení. "Nejde o problém technický, ale pouze o vůli s tím něco dělat. My nabízíme Telecomu některé alternativy, při nichž nebude muset technik hnout rukou," říká jeden z organizátorů stávky a šéf společnosti MobilServer Patrick Zandl.
Jednou z možností, o kterých budou obě strany jednat ve čtvrtek, je cesta zvolená španělským národním operátorem po podobné internetové stávce. "Říkáme tomu španělská cesta, kdy za větší tarifní poplatek, řekněme tři sta korun měsíčně, by byly místní hovory mimo špičku a o víkendech zdarma," říká Zandl. Podle jeho propočtů by tím Telecomu přibylo skoro dvakrát více zákazníků. "Cena je totiž jedním z hlavních důvodů, proč si běžný člověk zatím nepořídí internet," dodává Zandl.
Telecom má v tuzemsku zaručený monopol až do konce roku 2000 a naprostá většina zájemců o internet se musí k provozovateli připojit přes něj, protože pořízení vlastní linky je příliš nákladné. Například u Českých Radiokomunikací stojí okolo třiceti tisíc korun a měsíční paušál zhruba stejně. "Dokážeme sice bez problémů poskytnout svou síť jakémukoliv provozovateli, ale musí se k nám nějakým způsobem dostat. Pro soukromou osobu je pořízení vlastní linky zatím příliš drahé," říká obchodní šéf Českých Radiokomunikací Jan Winzberger. Proto se na jeho společnost zatím obracejí spíše větší firmy.

Zdražení posvětil antimonopolní úřad
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zdražení telefonních poplatků posvětil. Podle jeho vyjádření žádné šetření nepotvrdilo, že by SPT Telecom, přestože má monopolní postavení, porušil zákon o ochraně hospodářské soutěže. "K Internetu jsme do dnešního dne neobdrželi žádný podnět," řekl ČTK mluvčí´úřadu Ivo Skoumal. Reagoval tím na řadu dotazů po zveřejnění petice "Internet proti monopolu". Autoři v ní uvádějí, že spojení pomocí Internetu bude monopolním jednáním SPT Telecom značně ohroženo. Protesty mají vyvrcholit 18. listopadu bojkotem Telecomu uživateli.
Podle Skoumala nepřísluší antimonopolnímu úřadu posuzovat, zda má petice pravdu. Ubezpečil však, že ačkoli vládní usnesení zaručuje SPT Telecom monopolní postavení na trhu do roku 2000, šetří ÚOHS obdržené podněty i v jeho případě.
Připravovaná zdražení jsou podle úřadu v režii ministerstva financí. Proto předseda Unie svobody Jan Ruml vyzval ministra financí Ivo Svobodu, aby zdražení nepovolil.

Jak to bylo v zahraničí (převzato z www.novinky.cz)
Španělsko
První v řadě bylo Španělsko, kde protestní akce proti plánovanému zvýšení místního hovorného proběhla 3. září a přinesla konkrétní hmatatelné výsledky. Její organizátoři požadovali časově neomezený (paušální) tarif pro přístup k Internetu ve výši cca 4 až 5 tisíc peset.
Do "abstinenčního protestu" (spočívajícího v jednodenním nepoužívání Internetu) se údajně zapojilo 1,7 milionu uživatelů a to vedlo k rozhýbání veřejného mínění a vytvoření tlaku na místní telekom (Telefonica) i na místní ministerstvo telekomunikací (Fomento). Výsledkem bylo zajímavé stupňovité řešení - místní Telefonica, argumentující tím, že jí tarify stanovuje ministerstvo, velmi rychle zavedla tarifní program "PrimaNet", který za paušální příplatek 250 peset měsíčně zlevňuje o 30% všechny hovory nad 10 minut. Dále ministerstvo rozhodlo o brzkém zavedení "polopaušálu" - za paušálních 2000 peset měsíčně mohou uživatelé Internetu telefonovat bez omezení délky hovoru během večerních a nočních hodin a o sobotách a nedělích. Zcela paušální tarif umožňující časově neomezené volání do Internetu po celý den se ale ve Španělsku prosadit nepodařilo.

Jak to bylo a bude v Itálii
V Itálii se vzedmula hned celá série "internetových stávek" po předběžném oznámení v polovině září, že místní telekom chce zvýšit tarify za místní hovorné o cca 20 procent (a snížit dálkové tarify o 15, takže jde vlastně o podobné rebalancování tarifů jako u nás). Výsledkem bylo zformování celého hnutí s názvem NO-TUT (kde TUT znamená Tariffa Urbana a Tempo, volně "městský časově závislý tarif"). První protestní akce proběhla 20. října, a spočívala v "dobrovolné abstinenci" - nepoužívání Internetu, nepřipojování se k němu, a "stávkou" WWW stránek (jejich nahrazení zprávami o příčině protestu). Organizátoři z hnutí No-TUT očekávali cca 2000 účastníků (zřejmě těch, kteří dají své WWW stránky do stávky a oznámí jim to mailem). Nakonec se do protestu zapojilo cca 5000 subjektů se svými stránkami.
Druhý krok, už mnohem méně pasivní, následoval 28. října: šlo o "soustředěnou návštěvu" WWW serverů místního telekomu po dobu jedné hodiny (účastníci protestu se v době od 21.30 do 22.30 místního času připojovali k témuž serveru a snažili se z něj číst jeho stránky). Na další dny je naplánován celý harmonogram dalších akcí, mj.:

* 9. až 16. listopadu se protestující vůbec nemají připojovat k serverům telekomu
* 10. listopadu má dojít k hromadnému zasílání protestních e-mailů na ministerstvo pro telekomunikace a na ministerstvo kultury
* 19. listopadu má dojít k další 24-hodinové abstinenci v připojování k Internetu atd.

Pikantní souvislost s italským protestem mělo i vystoupení jednoho z nejuznávanějších odborníků a vizionářů, Nicolase Negroponta. Ten na jedné odborné konferenci doslova "seřval" italský telecom, mimochodem pořádající celou konferenci (jak zněly místní titulky) za to, že zvyšováním tarifů za místní hovorné doslova ničí Internet - protože nutí jeho uživatele, aby se chovali zcela proti logice a naturelu této sítě (aby pospíchali a ne v klidu a plnohodnotně přijímali to, co jim Internet nabízí).
Výsledky italských protestních akcí vyvolaly kladnou odezvu mezi konkrétními politiky na místní politické scéně - například i novopečené ministryně kultury, protože celý protest se strefil do další obměny vlády. Možná, že ale právě tato změna vlády způsobila, že zatím zůstalo jen u slovních deklarací podpory, ale konkrétní akce zřejmě ještě nepřišly. Odpověď místního telekomu byla podle sdružení NO-TUT "blábolivá" a namyšlená, a nesla se ve smyslu tvrzení, že tarify neurčují oni, ale příslušné ministerstvo, a že tyto tarify prý jsou jedny z nejnižších v Evropě.

Jak to bylo a bude v Německu
V sousedním Německu se protestní akce "abstinenčního typu" uskutečnila minulou neděli. Vše přitom inicioval 20-letý student Thomas von Treichel, jehož popud se rozšířil velmi rychle a získal značnou odezvu místní internetové veřejnosti. Jedna z tezí, které von Treichel použil v celé kampani, byla, že firma nemůže dlouhodobě ekonomicky přežít, pokud bude jednat proti zájmům svých zákazníků.
Požadavkem protestujících bylo snížit tarify za místní volání nejméně o 1 marku na hodinu, a zavedení cenového stropu za měsíční využití linky pro přístup k Internetu. Do akce se podle organizátorů zapojilo více než 6000 WWW stránek, které se buď oděly do černého nebo se staly zcela nepřístupnými, a celkový provoz na Internetu v Německu poklesl o plných 70 procent.
První reakce od Deutsche Telekom přišla několik dnů před samotným protestem, kdy DT oznámil, že hodlá zavést zvýhodněné tarify pro komutované uživatele Internetu. Zřejmě to ale bylo příliš neurčité a organizátory to neuspokojilo. Proto se rozhodli pokračovat další neděli, 8.11.1998, znovu "abstinenční stávkou".

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.