Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šrotovné poteče do zahraničí, v Česku se vyrábí jen třetina modelů s prémií

  3:17aktualizováno  3:17
Mají to být miliardy na podporu českého autoprůmyslu. Jenže většina z peněz vyčleněných na šrotovné skončí za českými hranicemi. Z modelů, na jejichž nákup lze státní prémii čerpat, se totiž vyrobí v Česku asi jen třetina.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Podle statistiky Sdružení dovozců automobilů se v Česku od ledna do srpna prodalo asi 86 tisíc modelů aut, na která by zájemci mohli šrotovné čerpat. Z toho jen necelých 29 tisíc sjelo z linky v českých továrnách.

Vítězové

Autoprůmysl
Zejména dovozci a prodejci, z výrobců Škoda, Hyundai a Ford, omezeně výrobci autodílů.

Majitelé starších aut
Ale pouze ti, kteří si budou moci dovolit či vůbec chtít koupit nové auto.

Splátkoví prodejci
Nový byznys pro ně: významná část bude nakoupena na splátky a úvěry.

Paroubek
S otazníkem. Sklidí politické body za prosazení, možná i vděk kupujících a autoprůmyslu. Ale co většina, která nekupuje a platí?

Největší podíl mezi nimi má Škoda Auto. Lidé si totiž z autosalonů odvezli 11 778 fabií a 12 228 octavií. V případě většího modelu škodovky by šrotovné nemohlo být kvůli ceně přesahující půl milionu korun nebo žíznivějším motorům čerpané na všechna auta.

Zbývající dvě továrny v zemi – kolínská TPCA a nošovický Hyundai – mohou nad českým šrotovným mávnout rukou rovnou. Trojici miniaut z Kolína totiž v Česku letos koupilo jen 580 lidí, což je zlomek produkce továrny. "Letos počítáme s výrobou 325 tisíc aut," nastínil mluvčí automobilky Radek Kvaňa. Hyundai i30 z Nošovic vlastní od letoška asi dva tisíce lidí.

Na druhou stranu Škodovka by podporu prodeje potřebovala nejvíc. Na rozdíl od kolínské a nošovické továrny jí hrozí po vyčerpání německého šrotovného snižování výroby a propouštění. Práci má nyní asi na dva měsíce a za tak krátkou dobu se nepodaří šrotovné spustit.

Současná přechodná vláda chce totiž definitivní rozhodnutí nechat až na svých nástupcích, kteří vzejdou z voleb. Šrotovné by tak začalo platit zřejmě až příští rok – a to jen za předpokladu, že zemi povedou sociální demokraté.

"Jestli bude až příští rok, bude to už po dvanácté. Myslím, že v té době už se česká ekonomika poveze na oživení z jiných zemí," řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Poražení

Výrobci jiného zboží
Růst prodejů bude na úkor budoucnosti a na účet jiných, nedotovaných oborů.

Kdo nekoupí
Kdo nemá staré auto
či o nové nestojí, má smůlu. Za slevu (jako u jiných dotací) zaplatí.

Státní rozpočet
Šrotovné ještě více prohloubí dluh, kvůli kterému chce vláda zvyšovat daně.

Topolánek
S otazníkem. Původně slíbil balíček ČSSD podpořit, nakonec se postavil proti. Udržel si odstup od kontroverzního návrhu.

Pokud by vláda vyčlenila předpokládaných 2,5 miliardy korun, vystačilo by šrotovné asi na 80 tisíc aut. I kdyby měla prémie stoprocentní účinek a prodeje se zvedly o tuto hodnotu, Škoda se na ní bude podílet asi 20 tisíci fabiemi a octaviemi. Loni přitom těchto modelů prodala bezmála šest set tisíc, dvacetitisícový nárůst pro ni tedy nemůže znamenat záchranu.

"Každé prodané auto je pro nás důležité," komentoval to mluvčí automobilky Jaroslav Černý.

Teoreticky mohou na českém šrotovném vydělat subdodavatelé dílů, kteří zásobují i zahraniční značky. Jenže ti na český trh vyvážejí tak málo aut, že se efekt českého šrotovného u výrobců součástek vůbec neprojeví.

Jediný způsob, jak by se projevit mohl, je vymazání "efektu černého pasažéra". Výrobci dílů si totiž stěžují, že se na ně zahraniční automobilky ze zemí se šrotovným dívají přes prsty ze symbolického důvodu.

"Vypadáme jako černí pasažéři, kteří se vezou na vlně šrotovného, ale sami k ní nepřispějí," popsal Oldřich Svoboda, ředitel mohelnické továrny Hella Autotechnik vyrábějící světla do aut. Se šrotovným by pro to už nebyl důvod.

Exministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že žádný podobný efekt existovat nemůže. Představitelé zemí Evropské unie se totiž na jaře dohodli, že každá země na boj s krizí dá minimálně 1,5 procenta svého hrubého domácího produktu. "Česká republika tento závazek splnila a překročila. Součástí dohody bylo, že jednotlivé instrumenty si zvolí země samy," řekl včera Kalousek poslancům.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.