Podle statistiky Sdružení dovozců automobilů se v Česku od ledna do srpna prodalo asi 86 tisíc modelů aut, na která by zájemci mohli šrotovné čerpat. Z toho jen necelých 29 tisíc sjelo z linky v českých továrnách.
VítězovéAutoprůmysl Majitelé starších aut Splátkoví prodejci Paroubek |
Zbývající dvě továrny v zemi – kolínská TPCA a nošovický Hyundai – mohou nad českým šrotovným mávnout rukou rovnou. Trojici miniaut z Kolína totiž v Česku letos koupilo jen 580 lidí, což je zlomek produkce továrny. "Letos počítáme s výrobou 325 tisíc aut," nastínil mluvčí automobilky Radek Kvaňa. Hyundai i30 z Nošovic vlastní od letoška asi dva tisíce lidí.
Na druhou stranu Škodovka by podporu prodeje potřebovala nejvíc. Na rozdíl od kolínské a nošovické továrny jí hrozí po vyčerpání německého šrotovného snižování výroby a propouštění. Práci má nyní asi na dva měsíce a za tak krátkou dobu se nepodaří šrotovné spustit.
Současná přechodná vláda chce totiž definitivní rozhodnutí nechat až na svých nástupcích, kteří vzejdou z voleb. Šrotovné by tak začalo platit zřejmě až příští rok – a to jen za předpokladu, že zemi povedou sociální demokraté.
"Jestli bude až příští rok, bude to už po dvanácté. Myslím, že v té době už se česká ekonomika poveze na oživení z jiných zemí," řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
PoraženíVýrobci jiného zboží Kdo nekoupí Státní rozpočet Topolánek |
"Každé prodané auto je pro nás důležité," komentoval to mluvčí automobilky Jaroslav Černý.
Teoreticky mohou na českém šrotovném vydělat subdodavatelé dílů, kteří zásobují i zahraniční značky. Jenže ti na český trh vyvážejí tak málo aut, že se efekt českého šrotovného u výrobců součástek vůbec neprojeví.
Jediný způsob, jak by se projevit mohl, je vymazání "efektu černého pasažéra". Výrobci dílů si totiž stěžují, že se na ně zahraniční automobilky ze zemí se šrotovným dívají přes prsty ze symbolického důvodu.
"Vypadáme jako černí pasažéři, kteří se vezou na vlně šrotovného, ale sami k ní nepřispějí," popsal Oldřich Svoboda, ředitel mohelnické továrny Hella Autotechnik vyrábějící světla do aut. Se šrotovným by pro to už nebyl důvod.
Exministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že žádný podobný efekt existovat nemůže. Představitelé zemí Evropské unie se totiž na jaře dohodli, že každá země na boj s krizí dá minimálně 1,5 procenta svého hrubého domácího produktu. "Česká republika tento závazek splnila a překročila. Součástí dohody bylo, že jednotlivé instrumenty si zvolí země samy," řekl včera Kalousek poslancům.
