Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šrotovné v Rusku nezabralo, trh s auty se prudce propadl

  9:57aktualizováno  9:57
Ruský trh s auty hlásí ztráty, prodeje klesly o polovinu. Největší ruský výrobce AvtoVaz balancuje na hranici bankrotu, krize tvrdě zasáhla i zahraniční automobilky. Proč se tamní trh s automobily rekordně propadl, vysvětluje generální ředitel Volkswagen Rus Martin Jahn.

Ještě v první polovině roku 2008 si ruská vláda myslela, že žádná krize nepřijde. A dostala dobrou lekci. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Ještě před rokem bylo Rusko nejrychleji rostoucím trhem s auty. Mělo ambici předběhnout Německo a stát se největším automobilovým trhem v Evropě. Roční prodeje aut vyrostly z 1,5 milionu kusů v roce 2005 na necelé tři miliony v loňském roce. Jenže světová hospodářská krize drsně zamíchala kartami.

Co se na ruském trhu stalo, že se situace tak radikálně změnila?
V Rusku je vždycky všechno rekordní a velké, takže tady byl rekordní nárůst i rekordní propad. Od loňska se stalo několik věcí najednou. Zaprvé v druhé polovině roku 2008 oslabil rubl oproti euru až o třicet procent, což vystřelilo nahoru úrokové sazby. Dostaly se někam ke čtyřiceti procentům a za takových podmínek se dá byznys dělat jen velmi těžko. K tomu se přidal velký odliv kapitálu z Ruska, začala růst nezaměstnanost, lidé se začali bát o svoji budoucnost. A nakonec propad cen ropy – ta se dostala k 50 dolarům za barel a tehdy se ruský rozpočet propadá do ohromného deficitu.

V Evropě se dopady krize na autoprůmysl podařilo alespoň zbrzdit, tady je náraz velmi tvrdý. Proč?
V Rusku státní podpůrné programy vůbec nezafungovaly. Peníze, které šly do bank, a byly to velké peníze, se vůbec nedostaly na trh. Ruské šrotovné bylo navržené na 80 000 aut a celý trh se přitom propadl o 1,5 milionu vozů, takže ta pomoc byla absolutně nedostatečná. Peníze, které dostaly některé firmy od vlády přímo – jako třeba AvtoVaz, který dostal 24 miliard rublů – během pár měsíců zmizely a AvtoVaz je v úplně stejné situaci jako předtím. Finanční pomoc, jak už to v Rusku někdy bývá zvykem, se v podstatě minula účinkem – peníze jsou pryč, a na trhu to není vidět.

Co to vypovídá o ruské vládě a její schopnosti vést rozumnou finanční politiku? Ještě donedávna byli její ekonomové chváleni za pragmatickou politiku, velké finanční rezervy.
Ještě v první polovině roku 2008 si ruská vláda myslela, že žádná krize nepřijde. A dostala dobrou lekci. Největší slabiny ruské ekonomiky jsou byrokracie, netransparentnost, nejistota. V sektorech, které jsou oblastí národního zájmu – energetika, přírodní zdroje – budou vždycky hrát první housle národní firmy. S tím musí všichni počítat. Rusko potřebuje diverzifikaci, aby bylo schopné vyrábět nejen auta, ale taky léky nebo třeba vlastní potraviny. Mělo by se víc otevřít zahraničnímu kapitálu a nechat ho tady působit.

Uvědomuje si to i ruská vláda?
To nevím.

Co s AvtoVazem? Stojí těsně před bankrotem a je to jeden z největších ruských zaměstnavatelů se 100 000 zaměstnanci.
AvtoVaz potřebuje projít tvrdou restrukturalizací a ta bude mít samozřejmě i sociální dopady. Myslím, že se přeměny výrobních firem obecně v Rusku příliš nepovedly, a to nejen v automobilovém sektoru. Ruská vláda pořád podceňuje roli zahraničních investorů. Sice po nich hodně chce, ale zároveň pořád touží firmy ovládat. Žádná zahraniční firma nepůjde do restrukturalizace ruské firmy, aniž nad ní bude mít plnou kontrolu.

Někteří ruští i zahraniční analytici celkově lámou nad ruskou výrobou aut hůl. Myslíte, že krize může znamenat konec AvtoVazu a Gazu jako ruských značek osobních aut?
Nikdo není schopen vyrábět tak levné vozy jako AvtoVaz. A poptávka po levných vozech v Rusku pořád je. Deset nejprodávanějších modelů aut v Rusku se pohybuje pod hranicí pořizovací ceny 10 000 dolarů. To je hranice, na které vozy Škoda nebo obecně Volkswagen teprve začínají. Problém je jinde. Ta firma nemá modely do budoucna, pořád vyrábí staré Žiguli 2105, je to doposud jeden z jejích nosných modelů. A není jasné, jaké auto ho nahradí.

Volkswagen nemá ambici dostat se do nejlevnějšího segmentu ruského trhu s auty?
Určitě přicházíme s modely pro ruský trh, které budou cenově pro ruské zákazníky zajímavé. Ale chceme taky nabízet kvalitu, na kterou jsou ve světě lidé u vozů Škoda nebo Volkswagen zvyklí. Takže si nemyslím, že by tohle byl hlavní předmět našeho zájmu.

Poučení z krize

Martin Jahn (39)

- vystudoval pražskou VŠE a manažerský titul získal na DePaul University v Chicagu

- v letech 1994 až 2004 pracoval v agentuře CzechInvest, která láká do Česka zahraniční investory

- v srpnu 2004 se stal místopředsedou pro ekonomiku ve vládách ČSSD, ze Strakovy akademie odešel v dubnu 2005

- v letech 2005 až 2006 pracoval jako personální ředitel ve Škodě Auto

- od dubna 2008 řídí operace koncernu Volkswagen v Rusku

- je ženatý a má dvě děti

Jak Rusko podle vás ze současné ekonomické krize vyjde?
Rusové jsou na krize zvyklí. A tahle krize je pro ně pořád – i přes svoji mohutnost – méně destruktivní než ta v roce 1998. Určitě se s ní lépe vyrovnají než kdokoli jiný. Až se světová ekonomika trochu stabilizuje, tak se Rusko oklepe a začne růst. Přes všechny potíže je to dlouhodobě cílová destinace pro obchodníky a investory z Evropy i celého světa.

Jaká je lekce ruské ekonomické krize pro Volkswagen a obecně pro zahraniční investory v Rusku?
Z každé krize se dá vytěžit něco pozitivního. Volkswagen třeba zdvojnásobil svůj podíl na ruském trhu, který je dnes mezi šesti až sedmi procenty. Samozřejmě, že celkové objemy prodeje jsou mnohem menší, než jsme plánovali. Bude těžké vytížit závod v Kaluze, bude těžké dosáhnout návratnosti investic, kterou jsme plánovali. Poučení z krize je takové, že je potřeba být obezřetný. To, co Rusové mají velmi dobře zafixované, je rychlá a do jisté míry brutální reakce na situaci, která přichází. Do určité míry je potřeba se chovat na ruském trhu taky tak.

Brutálně?
Myslím, že v Rusku se člověk musí chovat hodně tvrdě. Rusové tlačí na maximum, vždy jednají z pozice síly. Člověk tu musí nějakou dobu být, aby dobře odhadl, co se dá druhému věřit a co už ne, aby pochopil mentalitu lidí a porozuměl tomu, co partner říká.

Co máte konkrétně na mysli?
Tvrdost. Rusové jsou zocelení, vyhráli mnoho válek za cenu ohromných obětí a jsou schopní pro vítězství hodně obětovat. S tím musíme počítat.

Dodavatelé bez normy

20. října jste začali v ruské továrně v Kaluze plnohodnotnou výrobu vozů Škoda Octavia a VW Tiguan. Proč už to nebylo dřív? Továrnu tady máte několik let.
My nebudeme schopni v Rusku montovat všechny modely. Když se podíváte na Evropu, praxe je taková, že v závodě VW ve španělské Pamploně se montuje model Polo. Z tohoto jediného závodu se vyváží do celé Evropy. Jinde se vyrábí Golf, jinde Škoda Fabia. V Rusku máme bohužel závod, který musí vyrábět víc modelů, ale nemůže dělat celou modelovou řadu, která je velmi široká. Počítáme s tím, že polovina v Rusku prodaných aut bude vyrobená tam, zbytek se bude dovážet.

I přesto ruské továrny zahraničních firem (Ford, Renault nebo VW) slouží hlavně jako montovny dílů ze zahraničí. V čem je problém?
V počtu modelů, který můžete v každé zemi vyrobit. V Kaluze už plně vyrábíme dva modely, v příštím roce k tomu přibude Škoda Fabia a další modely od Volkswagenu. Plná výroba však vyžaduje mnohem větší investice a také lokalizaci, to znamená nákup komponentů od ruských dodavatelů. A to jsou všechno věci, které vyžadují čas. Závod v Kaluze má v plné výrobě vyrábět 150 000 vozů ročně a všechny problémy, které se týkají zaškolení personálu a výběru dodavatelů, nakonec v průběhu let překonáme.

Zmínil jste ruské dodavatele. Jaký je s nimi problém?
Ruští dodavatelé prostě nemají výrobní, prodejní a kvalitativní standardy na takové úrovni, abychom ji byli schopni přijmout. Nejsou ani schopni reagovat na naše výběrová řízení. Jejich měřítkem je AvtoVaz. Přestože jsme chtěli a oslovili jsme jako dodavatele 250 subjektů, ve finále jsme vybrali jen devět z nich.

Rusko je podle statistik Transparency International na 147. místě ze 180 zemí z hlediska nejzkorumpovanějších zemí na světě. Jak vnímáte korupci vy?
Statistika bohužel zhruba odpovídá. My se naštěstí pohybujeme v takovém sektoru, kde se nás to tolik netýká. Nejsme s tím přímo konfrontováni. Ale v rámci ruské společnosti je to určitý standard. Velká část ruského státního sektoru je placená tak, že se automaticky počítá s vedlejším příjmem, protože z toho standardního příjmu by lidé těžko mohli vyžít. Horší je samozřejmě velká korupce – programy na pomoc ekonomice, velké investice.

Chcete říct, že jste se v Rusku sám s požadavkem na úplatek nesetkal?
Ne, nesetkal.

Pokud zmiňujete ruské vládní programy, ze kterých mizí peníze, můžete být konkrétnější? Aspoň naznačit mechanismus, jak to probíhá?
To se ptáte na špatné adrese. Tady se ztrácejí takové částky, že ani moje představivost není schopná to popsat. Musíte se zeptat jinde.

V Česku teď hodně lidí vnímá Rusko jako hrozbu. V tomto směru se hodně mluví o politické podpoře českého byznysu v Rusku. Jedni před ní varují a zdůrazňují, že to pak politikům znemožňuje kritiku špatného stavu ruské demokracie. Jiní naopak podporu byznysu upřednostňují a o sporných tématech by raději mlčeli. Co si o tom myslíte?
Je naprosto legitimní a ve světě běžné, že politici podporují v zahraničí firmy ze svých zemí. Zejména v sektorech, které jsou závislé na státních zakázkách, když potřebují zvláštní povolení nebo licence.

Čas od času však musí politici vedle byznysu zmínit i nepříjemná témata stavu demokracie. Má se k tomu v Rusku mlčet?
Pro Evropu je důležité, aby se ruská společnost postupně civilizovala, stávala demokratičtější, aby tady platilo právo, aby se ho člověk dovolal, aby fungovalo rychle. Investice můžou těmto věcem jedině pomoci. Čím víc bude v Rusku zahraničních investic a investorů, kteří sem budou vnášet určité etické kodexy, standardy pracovních podmínek a jiné věci, tím rychleji se bude Rusko postupně zlepšovat. Pokud budeme Rusko pouze peskovat a poučovat, k ničemu to nevede.

Pokud jede český politik do Ruska, má vedle podpory byznysu zmínit i vraždy novinářů, korupci, případ Chodorkovskij a špatnou vymahatelnost práva? Bývalý český prezident Václav Havel trvá na tom, že to mají čeští politici v Rusku dělat. A nezapomínat na to.
Václav Havel je určitý symbol etické čistoty a rozvoje demokracie. Jeho role a jeho pozice je trochu někde jinde. Obecně si myslím, že politici můžou v Rusku poukázat na to, že je potřeba posílit právní stát, že chceme vymahatelnost práva, rovné podmínky pro všechny. To je v pořádku. Pak ale politici musí najít s ruskou vládou řeč, aby byli schopni podpořit zájmy svých firem v zemi. A když se podíváme, co dělá v Rusku Německo nebo Francie, tak z mých zkušeností je byznys vždycky na prvním místě.

Ruský byznys i politika jsou hodně personifikované, stojí na osobních vztazích. Říká se, že před významným kontraktem musíte s partnerem zajít do banji (ruské sauny – pozn. red.) a vypít lahev vodky. Pořád to tak funguje?
Do určité míry ano, ale nároky na chození do banji nebo pití vodky se snižují. Ruští byznysmeni už si víc váží svého času i svého zdraví. Vodku si proto spíš dám s kolegy z Česka nebo z Německa, když přijedou do Ruska a chtějí zkusit něco místního. Ruští byznysmeni už pijí drahá francouzská vína a šampaňské. Vodka ani není tak drahá, aby ukázali, jak moc mají peněz.

Pokud vás tedy dříve ruský politik či byznysmen pozval do banji, kam vás pozve dnes?
Občas se do banji podíváme, jednání se ale už víc odbývají v luxusních moskevských restauracích. Dokonce se dá občas dohodnout i standardní pracovní schůzka v kanceláři.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní nástrahou jsou červi
Je libo burger z červího masa? Ve švýcarském Coopu vám ho naservírují

Neobvyklé speciality si budou moci od příštího týdne koupit zákazníci švýcarského maloobchodního řetězce Coop. V několika pobočkách budou totiž ve formě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Zhodnocení 300 procent za půl roku? Bitcoin je investiční terno

Kdo letos 1. ledna investoval do bitcoinu 10 tisíc korun, rozmnožil bezpracně svůj majetek na zhruba 37 tisíc korun. Která banka nabízí takový úrok? Zamýšlí se...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.