„Výsledky můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska. V případě elektřiny se náklady modelových domácností tak výrazně nelišily, i když i tady se rozdíly najdou,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, který srovnal ceny dodávek elektřiny a plynu.
Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.
Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt.
Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí 2 904 korun ročně, zatímco bratislavská v přepočtu pouze 992 korun. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 korun. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 korun.
Cenově dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1 805 korun ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí o 800 korun méně než v Praze, a to 2 078 korun.
Naopak v Rakousku si spotřebitelé oproti tuzemsku za plyn připlatí. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3 622 korun.
Pražané mají rakouské ceny elektřiny
V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně opět Slováci a Poláci. V Praze zaplatí domácnost s takovou spotřebou za elektřinu 10 972 korun, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 korun a v Bratislavě 9 493 korun. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.
Součástí mapování den bylo i spotřebitelské vnímání situace na českém trhu, povědomí o uzavřených smluvních podmínkách a zkušenosti s dodavateli.
„Spotřebitelé mají pocit, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt,“ shrnuje Zelený. Češi se podle průzkumu neorientují v nabídce a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.
