Téměř každá osmá rodina z Prahy přitom tvrdí, že by auto chtěla, ale nemůže si ho z finančních důvodů dovolit. Ještě více je to na severovýchodě republiky, kde nedostatečné příjmy brání jejich tužbě po pořízení vlastního vozidla dokonce téměř pětině domácností.
Co se týče vybavenosti, jsou na druhé straně žebříčku Plzeňský, Středočeský a Královéhradecký kraj, kde mají auto více než tři čtvrtiny domácností. Celorepublikový průměr dosahuje 69 procent.
Obyvatelé hlavního města však zřejmě místo jízd osobním vozem preferují práci s počítačem. V Praze jich je totiž mezi lidmi nejvíc, vlastní ho 84 procent domácností. Naopak na Vysočině je to jen 67 procent.
Kraj | osobní automobil | osobní počítač |
---|---|---|
ČR celkem | 69,0 | 75,0 |
Ústecký | 59,8 | 68,7 |
Moravskoslezský | 60,8 | 72,4 |
Hl. m. Praha | 62,4 | 84,2 |
Jihomoravský | 67,0 | 74,0 |
Olomoucký | 68,5 | 72,4 |
Zlínský | 69,6 | 75,7 |
Karlovarský | 71,9 | 75,2 |
Liberecký | 73,5 | 75,1 |
Pardubický | 74,3 | 71,5 |
Jihočeský | 74,6 | 73,8 |
Vysočina | 74,6 | 67,0 |
Plzeňský | 75,4 | 75,7 |
Středočeský | 76,4 | 78,4 |
Královéhradecký | 76,8 | 74,7 |
Zdroj: ČSÚ
Statistici se věnovali také nákladům na bydlení. Ty jsou zdaleka nejvyšší již tradičně v Praze, kde měsíčně dosahují v průměru 7 227 korun. Shodně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem přitom domácnostem ukrajují kolem pětiny jejich příjmů. Nejméně je to v Královéhradeckém kraji, kde tvoří necelých 15 procent rodinných rozpočtů.
Kraj | v Kč měsíčně | v % z příjmů |
---|---|---|
ČR celkem | 5 540 | 17,7 |
Ústecký | 5 900 | 21,1 |
Moravskoslezský | 5 615 | 20,9 |
Hl. m. Praha | 7 227 | 19,8 |
Liberecký | 5 667 | 18,4 |
Karlovarský | 5 358 | 18,0 |
Jihomoravský | 5 580 | 17,7 |
Zlínský | 5 240 | 17,6 |
Jihočeský | 4 990 | 16,9 |
Plzeňský | 5 105 | 16,4 |
Olomoucký | 4 790 | 15,8 |
Vysočina | 4 624 | 15,5 |
Pardubický | 4 656 | 15,4 |
Středočeský | 5 311 | 15,0 |
Královéhradecký | 4 781 | 14,8 |
Zdroj: ČSÚ
Lidé z Královéhradeckého kraje jsou na tom zřejmě finančně dobře i co se týče dalších kategorií. Právě v tomto kraji uvedlo nejméně respondentů, že by mělo problém se zaplacením neočekávaného výdaje ve výši 9 700 korun. Tvrdila to necelá třetina domácností, zatímco na Ústecku či v Moravskoslezském kraji, které jsou postižené vysokou strukturální nezaměstnaností, to říká téměř polovina dotázaných.
Nejvíc peněz v Praze, nejméně na severovýchodě
Pražské domácnosti mají - také již tradičně - zdaleka nejvyšší měsíční příjmy přepočtené na osobu (17 494 korun), naopak nejnižší jsou v Ústeckém (11 768 korun), Zlínském (11 621 korun) a Moravskoslezském kraji (11 337 korun). Průměrné příjmy v hlavním městě jsou ale značně ovlivněny úzkou skupinou domácností s nadstandardními výdělky.
Maso obden si nemůže dovolit každý desátý Čech, dovolenou každý třetí |
V celém Česku vystoupal loni čistý peněžní příjem domácnosti přepočtený na jednotlivce na 13 135 korun za měsíc. „Reálné příjmy stouply meziročně o 2,4 procenta, což je nejvíc od roku 2008,“ říká Michaela Brázdilová z ČSÚ. Od roku 2005 vzrostly reálně o 17 procent. O tolik si nyní mohou lidé dopřát více zboží a služeb, reálné vyjádření eliminuje vliv zvyšování cen.
Podíl domácností, jejichž průměrný příjem na osobu je nižší než 60 procent mediánového (středního) příjmu, však zasahuje nejvíc Moravskoslezský kraj, kde je ohrožena téměř pětina domácností, a Ústecký kraj, kde je ohrožena každá sedmá domácnost. Naopak v Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji je to jen zhruba každá dvacátá.
Údaje vyplývají z rozsáhlého průzkumu v tuzemských domácnostech. Sběr dat probíhal během první poloviny loňského roku, do šetření se zapojilo téměř osm tisíc rodin. Průzkum je součástí celoevropského projektu zkoumání životních podmínek obyvatel.