Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun.

Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun. | foto: Petr Topič, MAFRA

Stál téměř čtvrt miliardy. Nástroj pro veřejné zakázky ale úsporu nepřinesl

  • 20
Národní elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek stál 230 milionů korun a jeho spuštění do ostrého provozu se zpozdilo o dva a půl roku, plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ale nepřinesl. Veřejní zadavatelé jej využívají jen minimálně, protože to není povinné. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Podle ministerstva pro místní rozvoj jde o problémy z minulosti, které současné vedení ministerstva řeší.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontroloval financování Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun. Podle NKÚ se ale nepodařilo splnit vládní cíl, že elektronizace veřejných zakázek zprůhlední jejich zadávání a uspoří až 50 miliard korun ročně. Na Národní elektronický nástroj, který je součástí NIPEZ, stát vedle nákladů 230 milionů na vytvoření dává měsíčně na provoz čtyři miliony korun.

„Plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ve výši pět miliard korun ale Národní elektronický nástroj nepřinesl,“ tvrdí NKÚ. Řada registrovaných zadavatelů totiž nástroj využívá jen ke zveřejňování informací.

Raději k soukromníkům

Řada zadavatelů ze státní správy naproti tomu používá při zadávání svých veřejných zakázek elektronické nástroje soukromých firem, které vznikly v době zpožďování Národního elektronického nástroje. Ten byl naostro spuštěn až v srpnu 2015, po rok a půl trvajícím zkušebním provozu, kdy k zadávání veřejných zakázek nesloužil.

Přesto MMR v této době zaplatilo za jeho provoz víc než 46 milionů korun, upozornil NKÚ.

Ministerstvo porušilo podmínky dotace

MMR tak podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň až do 267,6 milionu korun. „Ministerstvo také porušilo zákon o veřejných zakázkách i podmínky, za kterých peníze na projekty získalo z evropských dotací,“ uvedl NKÚ.

„Zmíněná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se datují do let 2011 až 2013. Jedná se tak o problémy, které byly zděděny a musí být řešeny až současným vedením,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

„Pokulhává i kvalita dat ve Věstníku veřejných zakázek a Informačním systému o veřejných zakázkách. Snižuje se tak transparentnost zadávání zakázek,“ tvrdí NKÚ. Přetrvává podle něj i problém s neúplností, zdvojením a nesprávností dat v elektronických tržištích. Dvě e-tržiště, která ještě zůstala v provozu, se MMR chystá příští rok zrušit s tím, že je nahradí Národní elektronický nástroj. Podle kontrolorů ale hrozí, že Česko kvůli tomu bude vracet evropské dotace, protože tržiště by nefungovala pět let od dokončení, jak vyžadují podmínky pro čerpání evropských peněz.

„Výstupem projektu NIPEZ byla v oblasti elektronických tržišť jejich technická specifikace, a nikoliv samotná elektronická tržiště. Vývoj a provoz tržišť je zajišťován soukromými společnostmi, kterým MMR hradí poplatky dle jejich využití zadavateli. Například v loňském roce těmto společnostem uhradilo celkem 42 milionů korun,“ dodal Frček.

,