Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žijí z potravinových přídělů, dovolenou neznají. Řeků v chudobě přibývá

  12:05aktualizováno  12:05
Dimitře je třiasedmdesát let. Pracovala pro charitu, ale na stará kolena sama pomoc potřebuje. Jednou za měsíc si jde do potravinové banky v Aténách vyzvednout balíčky rýže, těstovin, mléka a dalších surovin. „To mě nikdy ani nenapadlo,“ je překvapena svou situací. Lidí s podobným osudem v zemi přibývá.

Počty nejchudších Řeků během sedmi let záchranné pomoci rostou. Země je v chudobě ve srovnání s dalšími zeměmi Evropy v závěsu za Rumunskem a Bulharskem.

Zatímco v postkomunistických balkánských zemích údaje o počtu chudých klesají, v případě Rumunska o téměř třetinu, v Řecku se od roku 2008, kdy vypukla globální krize, údaj více než zdvojnásobil. Je to znát také na návštěvnících potravinové banky, provozované aténským magistrátem. Pro svůj příděl si tam chodí také Dimitra.

Na potraviny tam čekají další desítky Řeků. Všichni mají registraci, že žijí pod hranicí chudoby 370 eur (10 tisíc) měsíčně. Čísla z potravinové banky sloužící pro obyvatele centra Atén ukazují podobný trend jako širší údaje Eurostatu. Je zde registrováno 11 tisíc rodin, tedy 26 tisíc lidí. V roce 2012 zde bylo registrováno 2 500 lidí a v roce 2014 pak 6 000. Zhruba 5 000 z registrovaných jsou děti.

Celý život pomáhala, teď pomoc potřebuje

Řecká penzistka Dimitra říká, že si nikdy nepředstavovala, že se její život omezí na potravinové příděly - trocha rýže, dva sáčky těstovin, balíček cizrny, nějaké datle a plechovka mléka na měsíc. Třiasedmdesátiletá žena, která kdysi sama pomáhala lidem ve finanční tísni při rozdělování potravinové pomoci Červeného kříže, patří k rostoucí skupině Řeků, kteří sotva přežívají. Po sedmi letech balíků záchranné pomoci, které do země nalily miliardy eur, se chudoba nesnižuje. Zvyšuje se jako nikde jinde v Evropské unii, píše agentura Reuters.

Fotogalerie

„To mě nikdy ani nenapadlo,“ říká Dimitra, která odmítá říct své příjmení, protože přijímání pomoci v Řecku je stále doprovázeno stigmatem. „Žiju skromně. Nikdy jsem nebyla na dovolené. Nic, nic, nic.“ Nyní jde více než polovina jejího měsíčního příjmu 332 eur (9 000 korun) na nájem malého bytu v Aténách. Zbytek padne na účty.

Mnoho polic a chladniček ve skladu potravinové banky je však prázdných. Co bude k dispozici závisí na tom, co mohou dát sponzoři. Ti se však často sami potýkají s problémy. Úředníci se tak obávají, zda budou schopni vyhovět všem potřebným.

Mezinárodní organizace, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), naléhají na řeckou vládu, aby si za prioritu stanovila boj proti chudobě a nerovnosti. Míru nezaměstnanosti se již podařilo snížit z maxima 28 procent na 23 procent, stále však zůstává nejvyšší v EU. Od začátku krize ekonomika klesla o čtvrtinu a svou činnost ukončily tisíce firem.

Existuje vysoká šance, že ekonomika by mohla oživit letos. Nedávné údaje však ukázaly, že za říjen až prosinec se HDP opět snížil, když dvě čtvrtletí za sebou rostl. Lepší životní úroveň se tak zdá více vzdálená než kdy předtím. Podle průzkumu podnikatelské konfederace GSEVEE a průzkumné společnosti Marc se loni více než 75 procentům domácností výrazně snížily příjmy. Ve třetině je nejméně jeden člen nezaměstnaný a 40 procent uvádí, že musely snížit výdaje za potraviny. Zvyšuje se také počet lidí, kteří nejsou schopni platit účty za energii.

Nežijí, jen přežívají

V jedné z chudších aténských čtvrtí provozuje ortodoxní církev jídelnu pro chudé. Denně se zde podává čtyři sta jídel. Jednou z dobrovolnic je tu bývalá učitelka, jedenašedesátiletá Eva Agkisalakiová. Je bez práce a neměla nárok na důchod, protože její smlouva skončila v době, kdy byl věk pro odchod do důchodu podle požadavků záchranného programu zvýšen na 67 let. Částí manželova důchodu, který byl v rámci požadovaných reforem snížen na 600 eur z 980 eur, pak vypomáhají rodinám svého syna a dcery. Výměnou za dobrovolnictví si může vzít příděl jídla z jídelny, o který se dělí se svými nezaměstnanými dětmi.

„Živoříme,“ říká mezitím, co připravuje dlouhý dřevěný stůl pro další vlnu strávníků, kteří dostanou fazolovou polévku, chléb, vejce, kus pizzy a jablko. „Pouze přežíváme. Většina Řeků pouze přežívá.“ Evangelis Konsta, který dohlíží na centrum, říká, že počet lidí stravujících se v chudinské jídelně se za dva roky více než zdvojnásobil. Církev také podle něj často pomáhá lidem s platbami účtů za elektřinu nebo vodu.

„Věci se zhoršují, nezlepšují se a to se odráží v potřebách lidí,“ uvádí. „Jsou lidé, kteří nemají dokonce ani jedno euro.“ Důkazem je i počet Řeků žijících na aténských ulicích. A málo z nich doufá v lepší časy. „Nemyslím si, že je zde osoba, která se nebojí budoucnosti,“ dodává Dimitra a v ruce svírá igelitovou tašku se svým přídělem potravin.

Růst ekonomiky je nejistý

Globální finanční krize a její důsledky donutily čtyři země eurozóny požádat o pomoc mezinárodní věřitele. Irsko, Portugalsko a Kypr již ukončily své programy a jejich ekonomiky opět rostou. Řecko, které o pomoc požádalo v roce 2010 jako první, však potřebovalo celkem tři záchranné programy od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Ty sice zachránily zemi před bankrotem, avšak úspory a reformy, které byly podmínkou pro získání pomoci, Řecko dostaly z recese do deprese.

Velká část z obrovských částek finanční pomoci byla poskytnuta jednoduše formou nového dluhu použitého ke splacení starých půjček. Ale bez ohledu na to, kdo má vinu na propadu životní úrovně, údaje o chudobě z evropského statistického úřadu jsou zarážející. Řecko není nejchudší zemí EU, míra chudoby je vyšší v Bulharsku a Rumunsku.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.