MF DNES složení komise, která má na starosti přípravu vyhlášky o STK a měření emisí, získala na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Jde o profesní a zájmová sdružení nebo představitele z krajských úřadů. Cílem nebylo vytvářet regulaci činnosti STK, ta je již v zákoně, ale blíže provést nastavení systému,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Fakt, že podobu legislativy zásadně ovlivnili zástupci stávajících firem, ministerstvo za střet zájmů nepovažuje – a nevadí mu ani, že při projednávání chyběl hlas podnikatelů, kteří chtěli o STK rozšířit svůj stávající byznys.
Jedním z členů komise byl i ředitel Asociace emisních techniků a opravářů Libor Fleischhans. Ten se netají údivem nad tím, jak komise fungovala. „Byli tam v podstatě jen majitelé nebo provozovatelé velkokapacitních STK nebo jejich účelově vytvořená nesčetná sdružení. Šlo jim hlavně o to, aby jim nevyrostla konkurence,“ uvedl.
Vzorec pro kraje
Povolení pro STK mají vydávat krajské úřady, které podle speciálního vzorce určí, zda je nový provozovatel potřeba. Právě nad klíčem k novým provozovnám ztratili podle Fleischhanse majitelé velkých STK všechny zábrany.
„Jeden přes druhého diktovali, jaké rezervy ještě mají, aby nebyl překročen limit pro rozhodnutí o povolení zřízení nové STK v daném okrese,“ popsal.
Vzorec, zda je STK potřeba, nebo ne, je nakonec tak složitý, že se nad ním pozastavují i někteří úředníci. Zatímco dříve zabíral postup pro výpočet tři stránky, v novém návrhu devět.
„Navržený postup výpočtu zavádí velké množství vstupních údajů, koeficientů a jejich následných přepočtů,“ uvedl v připomínkách například Moravskoslezský kraj s tím, že systém bude časově náročný a současně může vést k častějším pochybením. Běžný žadatel totiž není schopen provést kontrolu takových výpočtů.
Návrh vyhlášky zatím vůbec neřeší, jakým způsobem se nové STK budou přidělovat, pokud bude jasné, že je další stanice potřeba.
„Zájem menších servisů o tuto činnost je velký, ale budou mít smůlu. Navíc se smí zřídit zase jen velká průjezdní STK linka nejméně pro tři vozidla, což zájemce mimo hustě obydlené aglomerace zcela jistě odradí. Stejně na jeden kraj připadá zhruba 90 zájemců, ale dostane se jen na jednoho jediného na jeden okres,“ dodal Fleischhans.
Nový zákon má platit od 1. června, ministerstvo dopravy vyhlášku zatím poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Zájemci o vstup do byznysu tak budou mít velmi krátkou dobu na seznámení se s vyhláškou. Ta je k dispozici už teď, ale nemusí jít o finální verzi.
Zástupci stávajících STK se odporem vůči deregulaci netají. „Argumentujeme tím, že uvolnění trhu přinese zhoršení kvality práce, a z Česka se tak stane vrakoviště. Jsme rádi, že nás zákonodárci napříč politickým spektrem vyslyšeli,“ uvedl na stránkách Profesní komory STK její předseda Michal Cuc. Ani on v komisi nechyběl.
Fleischhans však upozorňuje, že i dnes mohou z STK i přes on-line kontroly sjíždět auta, která neodpovídají normám, například s odmontovaným filtrem pevných částic. Podle něho to ukazuje i slovenská praxe, kde se i přes přísné kontroly dál podvádí.
V Česku se uvažovalo o německém modelu, kdy technickou kontrolu mohou provádět třeba i servisy. Majitelům STK se však podařilo poslance přesvědčit, že podobný model například v Polsku nefunguje a mohl by podle nich vést ke zhoršení stavu vozidel na českých silnicích.
STK patří k regulovaným byznysům, kde vzhledem k rostoucímu počtu vozidel na českých silnicích i průměrnému stáří nehrozí nedostatek práce – přísun zákazníků je zajištěný. Tomu odpovídají i často velmi dlouhé čekací doby na STK. Ceny už však regulovány nejsou a mohou se výrazně lišit.
