Novopečený ministr dopravy Zbyněk Stanjura navrhuje změnit systém financování železnic. Chce, aby kraje samy rozhodly, na co peníze od státu použijí.

Novopečený ministr dopravy Zbyněk Stanjura navrhuje změnit systém financování železnic. Chce, aby kraje samy rozhodly, na co peníze od státu použijí. | foto: Petr Topič, MAFRA

Stát už nechce posílat peníze jen na železnice, kraje budou mít volnost

  • 56
Ministr dopravy Zbyněk Stanjura chce změnit způsob financování železniční dopravy. Místo toho, aby striktně na její provoz posílal peníze stát, kraje rovnou získají finanční prostředky ze státního rozpočtu a budou se moci samy rozhodnout, na co je použijí.

Regionální železniční dopravu čeká zřejmě už v příštím roce velká změna ve způsobu financování z veřejných rozpočtů. Nový ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) by se rád zbavil 2,6 miliardy korun, které ročně jeho resortem protékají přímo ke krajům, a ty z nich dotují regionální železniční dopravu.

Nově chce, aby se kraje mohly samy rozhodnout, na co peníze použijí. A to třeba i na něco jiného než dotování vlakového spojení. "Není to systémové, aby přes nás peníze takto protékaly. Zbytečně se tím ztrácí čas," vysvětlil Stanjura. Chce proto ve vládě po dohodě s Asociací krajů ČR prosadit změnu v zákoně o rozpočtovém určení daní, která by navýšila příjmy krajů právě o 2,6 miliardy korun.

Peníze z ministerstva dostávají kraje na základě memoranda uzavřeného na sklonku roku 2009 úřednickou vládou Jana Fischera, které na poslední chvíli oddálilo na většině tratí nástup konkurence a dalo až desetiletou jistotu Českým drahám na provozování regionálních vlaků. Dosud peníze přeposlané přes ministerstvo mohou kraje použít jen na vlaky, jinak je musí vrátit.

V minulosti se navíc tento balík stal i terčem politických bojů: například v roce 2011 ministr financí peníze na chvíli zablokoval poté, co Ústavní soud zrušil krácení peněz podpory stavebního spoření. Na soud se totiž obrátila sociální demokracie, která v té době ovládala všechny kraje. Kalousek tehdy zpochybnil právní platnost memoranda.

Některé tratě by mohly zaniknout

Ze svého už teď kraje kompletně financují autobusovou dopravu, teď by stejným způsobem platily i železnici. "Přijde mi to jako racionální opatření," hodnotí návrh hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro LK). Pro kraje je však rizikem, že objem dotací bude vázán na skutečný výnos z daní, který může být nižší. Na druhou stranu získají jistotu alespoň části peněz, o něž by po vypršení memoranda mohly úplně přijít.

Podle bývalého náměstka pro dopravu Středočeského kraje Robina Povšíka by byl nový systém výhodnější. "Dosavadní model nenutí kraje příliš šetřit a přemýšlet," míní Povšík.

Podle Stanjury by tak kraje mohly více řešit například souběhy některých autobusových a vlakových linek a lépe celkově dopravu koordinovat. Ministr předpokládá, že by nové opatření mohlo platit už od ledna příštího roku. Tím, že by kraje dostaly svobodu řešit si, co si za peníze objednají, však může dojít současně k úbytku některých regionálních vlaků, případně až zániku tratí.

Téměř třímiliardová suma protékající ministerstvem představuje necelou čtvrtinu toho, co ročně dostávají České dráhy z veřejných peněz. Celkem čtyři miliardy platí ministerstvo dopravy za rychlíky, dohromady osm miliard za regionální vlaky. Dráhy se v úterý k plánům ministra nevyjádřily, vedení bylo na výjezdním zasedání.

Stanjura je po Gustavu Slamečkovi a Vítu Bártovi dalším ministrem, který mluví otevřeně o tom, že by bylo dobré hustou železniční síť i částečně zredukovat. "Některé tratě jsou určitě na zrušení," potvrdil Stanjura, konkrétní úseky však nechtěl uvést. Ministr dopravy si dokáže představit, že do budoucna bude jeho úřad posílat menší objem peněz na provoz dálkových vlaků.