„Vinařský svazek Daníž sdružující vinařské obce Znojemska vydal na propagaci vinařských stezek na internetu již osm set padesát tisíc korun. Přitom cyklista, který přijede na Znojemsko, narazí jen na zavřené sklepy. Z dvaačtyřiceti starostů vinařských obcí nemohl ani jeden říct, že u nich je denně otevřený sklep,“ vysvětlil Suchý.
Navrhl proto, aby další podporu raději dostali vinaři, kteří budou připraveni pohostit turisty. Podle něj by v každé obci od května do října měl být denně otevřený alespoň jeden sklep, a to od deseti hodin dopoledne až do devíti hodin večer. Mimo sezonu by mohl vinař sklep zavřít nejvýše na dva dny týdně.
Vinné sklepy určené veřejnosti by byly označeny takzvanou vichou. Tedy výrobkem ze slámy, který už za první republiky označoval sklepy, kde bylo možné ochutnat víno. Starosta Suchý navrhuje i další věci, které by sklepy pro turisty více zatraktivnily.
„Sklepy by měl zdobit název Výčep vína pod vichou. Dnešní název vinotéka se mi zdá příliš poplatný moderní době. Výčep by byl umístěn ve sklepě, který má lisovnu a nejméně třicet metrů dlouhou sklepní chodbu s vinnými sudy a případně i archivem. Lisovna by pak měla být vybavena menším obslužným pultem, posezením ze selského nábytku pro alespoň dvanáct lidí, sociálním zařízením s tekoucí vodou a nejméně jedním obsluhujícím, který by zajišťoval denní provoz. Ten by byl oblečen v pracovním moravském kroji a vybaven zástěrou i u mužů,“ popisuje svou představu Suchý.
Ve sklepě by se nabízely různé odrůdy vín nejméně od deseti pěstitelů z dané obce, ale i minerálka či káva. K zakousnutí by byl nachystán minimálně tvrdý sýr, chléb, slanina a klobása. „Svazek obcí či přímo konkrétní obec by podnikatelům, kteří takový provoz zajistí, dala na jednotnou úpravu fasády a vnitřní vybavení padesát až sto tisíc. Naopak za zapůjčení symbolu výčepu, tedy vichy, by vinař platil obci měsíční poplatek tři sta korun,“ uvedl Suchý, který rovněž vyrábí víno.
Sám již ve své obci dokázal přesvědčit několik vinařů, aby se do projektu pustili. „Když jsem v létě obdělával svou vinici a přijeli za mnou cyklisté s dotazem, kde se mohou napít vína, tak jsem jim sám otevřel sklep. Teď už jsem se ale domluvil s místními vinaři, kteří službu zajistí. U starostů ostatních vinařských obcí však přílišnou snahu něco změnit nevidím. Pokud ale tohle neuděláme, tak celá reklama je na nic,“ dodal Suchý.
Podle starosty vinařské obce Hnanice a rovněž vinaře Jiřího Musila by plán šaldorfského starosty vinařské turistice pomohl. „Stále však máme problémy s hygieniky, podle jejichž předpisů by podobné zařízení muselo splňovat přísné normy platné pro běžné stravovací provozy. A to ve sklepech lze splnit obtížně. Další problém je, že jen málokdo z malých vinařů, kterých by se tato aktivita měla především týkat, má na takové podnikání živnostenský list,“ upozornil Musil.
