O malých spotřebitelích zákon hovoří jako o chráněných zákaznících, kteří si nemohou vybírat dodavatele ani uzavírat smlouvy s obchodníky. Místní dodavatel jim bude naopak stejně jako nyní povinen prodávat elektřinu za regulované ceny.
| Plán liberalizace trhu s energiemi ELEKTŘINA * 1. 1. 2002 - možnost volby dodavatele elektřiny budou mít koneční zákazníci, jejichž spotřeba vztažená na jedno odběrné místo včetně vlastní výroby pro vlastní spotřebu je vyšší než 40 GWh; této spotřeby musí dosáhnout v roce 2000 nebo od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001; volný přístup k přenosové a distribuční soustavě mají majitelé elektráren s instalovaným výkonem nad 10 megawattů. * 1. 1. 2003 - možnost volby dodavatele mají koneční zákazníci se spo-třebou nad 9 GWh, této spotřeby musí dosáhnout v roce 2001 nebo od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001; volný přístup k přenosové a distribuční soustavě mají všichni výrobci elektřiny * 1. 1. 2005 - možnost volby dodavatele mají všichni koneční zákazníci s výjimkou odběratelů ze sítí nízkého napětí PLYN * 1. 1. 2005 - možnost volby dodavatele mají spotřebitelé s ročním odběrem stanoveným ministerstvem průmyslu vyhláškou; do roku 2008 by mělo otevření trhu nicméně odpovídat úrovni v Evropské unii |
Mluvčí ministerstva Dagmar Plachá prohlásila, že úřad nebude své důvody vysvětlovat dříve, než zákon projde vládou. Podle neoficiálních informací mají úředníci za to, že malí zákazníci budou po otevření trhu příliš slabí, než aby si mohli vyjednat výhodné podmínky.
Nezávislí experti s těmito argumenty nesouhlasí. "V zákoně se používá eufemistický název chráněný zákazník, přitom jde zcela jasně o zákazníka-zajatce," uvedl šéf Liberálního institutu Jiří Schwarz.
Evropské směrnice, jimiž se autoři zákona inspirovali, sice možnost omezit některé spotřebitele připouštějí, ale mnohé země, například Velká Británie, Německo či Norsko, ji nevyužily.
Zástupci spotřebitelů připouštějí, že největší výhody po otevření trhu mají podle zkušeností z Evropské unie především velké firmy, ale i malí si dokážou výhody prosadit. "Mluví za ně například obce či různá sdružení, která jsou vůči dodavatelům již mnohem silnější," upozornil Šimůnek.
Například v Německu dosáhli průmysloví odběratelé během jednoho roku snížení cen elektřiny o 30 až 40 procent, u malých spotřebitelů se ceny snížily až o deset procent.
Podle připravovaného zákona má trh s energií fungovat podle následujících pravidel:
- podniky budou mít možnost nasmlouvat si dodávky energií včetně ceny s výrobci či obchodníky;
- nezávislý provozovatel přenosových sítí bude muset objednanou energii za regulovaný poplatek přepravit;
- distributor bude mít povinnost energii opět za regulovaný poplatek dopravit rozvodnými sítěmi konečnému zákazníkovi;
- operátor trhu bude shromažďovat nabídky a poptávku, stanovovat ceny krátkodobých obchodů a řídit zúčtování.
Otevření trhu nebude nutně znamenat, že dodavatelé začnou po celé zemi stavět nové rozvodné sítě. To sice nový návrh také umožňuje, konkurenti však budou moci dodat svůj plyn či elektřinu prostřednictvím již existujících drátů a potrubí.
Lokální distributoři totiž budou mít povinnost pustit do svých sítí každého dodavatele, se kterým zákazník uzavře smlouvu. To však platí pouze pro velké odběratele.
Ačkoliv velké podniky od nového zákona očekávají značné výhody, zcela spokojeny nejsou. "Doba pro otevření trhu je neúměrně dlouhá," uvedl v písemném stanovisku k zákonu Karel Šimeček, který je předsedou Sdružení velkých spotřebitelů energií a generálním ředitelem přerovské Prechezy.
První velké podniky mají mít možnost volby dodavatele od roku 2001. V Evropské unii se však trh s elektřinou povinně otevřel již loni, nyní má přijít řada i na plyn. Některé země přitom konkurenci zavedly už před několika lety.
Průmysl tak podle Šimečka začíná být oproti západním kolegům ve značné nevýhodě, protože soutěž na energetickém trhu v cizině výrazně stlačila ceny. Takže podniky, které tuzemským firmám ve světě konkurují, vyrábějí levněji.
"Pokud nebudeme tuto hrozbu urychleně řešit, povede to ke ztrátě konkurenční schopnosti našich firem neboli k likvidaci," upozornil Šimeček.
Ceny energií bude na základě nového zákona kontrolovat nezávislý regulační úřad, jehož předsedu má jmenovat prezident republiky. Půjde přitom jen o ceny za přenos a distribuci energií, nikoliv o konečné ceny jako doposud, jež určuje ministerstvo financí. Výjimkou budou ceny dodávek chráněným zákazníkům.
Úřad má mít také pravomoc omezit dovoz elektřiny, a to v případě, že dovoz bude vyšší než vývoz. Dalším důvodem může být ohrožení využití tuzemských zdrojů pro výrobu energie, tedy především nižší těžba uhlí.
Dovoz plynu pak může podle návrhu omezit samo ministerstvo průmyslu.
Zpřísněn má být i postup při výstavbě nových elektráren. Zatímco nyní stačí zažádat o licenci až po dokončení zdroje, nově musí investor projít licenčním řízením předem.
