Podle počtů ministerstva práce a sociálních věcí se tak za rok ušetřily statisíce korun. Počet žadatelů o dávky klesl díky poukázkám zhruba o desetinu.
"Ztížili jsme příjem dávek těm, kdo je zneužívali na cigarety, alkohol nebo hraní v automatech. Poukázky na jídlo je přestaly zajímat," popisuje Jiří Janeček, radní pro sociální a bytovou problematiku na pražském magistrátu.
Do pilotního projektu dávek-poukázek se zapojila třicítka obcí v Česku, například některé části Prahy, radnice v Kladně, Českém Těšíně nebo ve Svitavách.
Dvacet z třiceti obcí si na poukázky najalo firmu Accor. Ta obcím vydává stejné stravenky, jaké dostávají zaměstnanci ve firmách. Ty se nedají vyměnit za alkohol nebo cigarety.
Navíc pro stravenkové firmy, které ročně utrží kolem 14 miliard korun, je to nový byznys se státem. Drží se ho zejména v tuto chvíli, kdy se ve Sněmovně rozhoduje o tom, jestli stravenky ve firmách neztratí daňové výhody.
Poukázky i na sociální péči
Další obchod s poukázkami na služby se chystá od příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas hodlá do konce května novelizovat zákon o sociálních službách. Chce formou poukázek vyplácet i dávky sociální péče, které stát dává od loňska nemohoucím lidem. Jde o dva až 11 tisíc korun měsíčně.
Za tyto peníze si lidé mají platit služby pečovatelů doma nebo v ústavech a jiných zařízeních. To se však neděje, lidé si příspěvek nechávají jako přilepšení k důchodu, zjišťuje ministerstvo.
Přitom státní výdaje na sociální služby markantně vzrostly. Namísto plánovaných devíti miliard korun to vloni bylo o šest miliard více.
"Výdaje na sociální služby jsou vůbec nejdramatičtěji rostoucím povinným výdajem rozpočtu. To nemůžeme ignorovat," řekl včera ministr Nečas ČTK.
Podle Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením, která s ministerstvem spolupracuje, by se systém příspěvků měl změnit podle potřeb klientů. Někteří lidé by tak místo dvou tisíc mohli dostávat jen pár stokorun a naopak horní limit by mohl narůst. Na zaplacení specializované péče vážně postiženým totiž podle Krásy osm tisíc nebo 11 tisíc korun měsíčně nestačí.
"Ztížili jsme příjem dávek těm, kdo je zneužívali na cigarety, alkohol nebo hraní v automatech. Poukázky na jídlo je přestaly zajímat," popisuje Jiří Janeček, radní pro sociální a bytovou problematiku na pražském magistrátu.
Do pilotního projektu dávek-poukázek se zapojila třicítka obcí v Česku, například některé části Prahy, radnice v Kladně, Českém Těšíně nebo ve Svitavách.
Dvacet z třiceti obcí si na poukázky najalo firmu Accor. Ta obcím vydává stejné stravenky, jaké dostávají zaměstnanci ve firmách. Ty se nedají vyměnit za alkohol nebo cigarety.
Navíc pro stravenkové firmy, které ročně utrží kolem 14 miliard korun, je to nový byznys se státem. Drží se ho zejména v tuto chvíli, kdy se ve Sněmovně rozhoduje o tom, jestli stravenky ve firmách neztratí daňové výhody.
Poukázky i na sociální péči
Další obchod s poukázkami na služby se chystá od příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas hodlá do konce května novelizovat zákon o sociálních službách. Chce formou poukázek vyplácet i dávky sociální péče, které stát dává od loňska nemohoucím lidem. Jde o dva až 11 tisíc korun měsíčně.
Za tyto peníze si lidé mají platit služby pečovatelů doma nebo v ústavech a jiných zařízeních. To se však neděje, lidé si příspěvek nechávají jako přilepšení k důchodu, zjišťuje ministerstvo.
Přitom státní výdaje na sociální služby markantně vzrostly. Namísto plánovaných devíti miliard korun to vloni bylo o šest miliard více.
"Výdaje na sociální služby jsou vůbec nejdramatičtěji rostoucím povinným výdajem rozpočtu. To nemůžeme ignorovat," řekl včera ministr Nečas ČTK.
Podle Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením, která s ministerstvem spolupracuje, by se systém příspěvků měl změnit podle potřeb klientů. Někteří lidé by tak místo dvou tisíc mohli dostávat jen pár stokorun a naopak horní limit by mohl narůst. Na zaplacení specializované péče vážně postiženým totiž podle Krásy osm tisíc nebo 11 tisíc korun měsíčně nestačí.
