"Určitě při připojování musíme zohledňovat technický aspekt, aby naše síť vůbec připojované množství unesla a zároveň aby fotovoltaické elektrárny technologicky odpovídaly předepsaným standardům," říká Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu. Podle něj si zároveň bude stát hlídat, jestli přenosová síť bude schopna připojené elektrárny pojmout.
Do konce roku budou mít v Česku solární elektrárny instalovaný výkon mezi jedním a dvěma tisíci megawatty. Dnes je to přitom zhruba 650 megawattů. Kvůli tomu, že všichni budou mít nárok na vysoké dotace, mohla by cena elektřiny stoupnout podle různých odhadů od osmi až do 22 procent.
Podle propočtů MF DNES na příspěvcích na obnovitelné zdroje mohou Češi v příštím roce zaplatit 20 až 30 miliard korun v závislosti na tom, kolik zdrojů se do konce letoška stihne zprovoznit. Komu se to podaří, bude mít nárok na vysoké výkupní ceny. Proto nyní v závodě s časem vznikají i projekty slunečních elektráren pochybné kvality.
"Nejsou stavěny kvalitně, používají se nekvalitní technologie, není čas ani peníze. Projekty mají ve skutečnosti o 20 až 30 procent menší účinnost výroby elektřiny, než by mohly mít," říká o konkurenci investor, jenž si nepřál uvést své jméno. Sám chce do konce roku mít podíl na trhu slunečních elektráren zhruba jedno až půldruhého procenta.
Neopravíš, nestihneš připojit
Vláda teď hledá cesty, jak na výkupních cenách "solárníkům" zaplatit co nejméně. Pokud se vydá cestou přísných technických kontrol, pro majitele čerstvě zprovozněných solárních elektráren to může znamenat komplikace.
Budou muset napravovat technické nedostatky a okamžik jejich připojení do sítě se může oddálit. Cílem politiků by mohlo být pustit v nejbližší době do sítě co nejméně projektů, aby se dotace za odkoupený proud tolik neodrazily v ceně pro spotřebitele. Podrobnosti o tom, jak konkrétně by "technologická brzda" pro solární zdroje měla fungovat, nechce zatím ministerstvo průmyslu zveřejňovat.
Dalších několik variant řešení ministerstvo podle náměstka pro průmysl a energetiku Tomáše Hünera rozpracovává. Ať už jde o zpětné zdanění, zvýšení daně z pozemků, kde sluneční kolektory stojí, nebo dohody s investory o dobrovolném snížení nebo pokrytí dotací zvýšením jiných daní (ekologických, spotřebních).
Hüner je k nim však skeptický. "Moc toho není, co se s tím dá dělat. Vše je tak náročné, že efektivnější bude nechat to doběhnout a příští rok snížit výkupní ceny, jak je naplánováno," dodává náměstek.
Také Kocourek odmítá, že by se peníze od solárníků daly získat zpět nějakou formou zdanění. "Musíme se zabývat tím, jak řešit dopady na podnikovou sféru nebo do sociálních systémů, kdyby nastaly rizikové scénáře. Spíš se zabýváme otázkou, jak řešit případné kompenzace tak, aby dopady z případného cenového nárazu byly co nejnižší," říká Kocourek.
